|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
|
|
Charakter a budoucnost KSČM v kontextu jejího vztahu se spřízněnou politickou mládežnickou organizací KSM/SMKČ
Pecková, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
KSČM, jako následnická strana KSČ, je stabilní součástí stranického systému ČR, ve kterém zaujímá postavení antisystémové opozice. Neustále se vedou spory o její extrémní charakter respektive o legitimitu jejího působení. Tento text se posuzuje nastíněný problém v kontextu vztahu KSČM a její spřízněné politické mládežnické organizace KSM/ SMKČ. Současný otevřeně extrémní charakter SMKČ je měřítkem modernizace strany. První část je shrnutím vývoje KSČM A KSM/ SMKČ po roce 1989, ze kterého vykrystalizují názorové se kterými pracuje další analýza. Druhá část je věnována analýze průniků ideových postojů KSČM a KSM v oblastech důležitých štěpných linií. Prvním oblastí je reflexe československé historie v letech 1945 - 1989. Druhým tématem jsou základní politické cíle, kdy zkoumám především poměr stran a PMO k demokracii. Posledním okruhem jsou aktuální politická otázky: postoj k EU a NATO a význam témat moderní levice pro KSČM. Třetí část se zabývá vztahem strany prostřednictvím analýzy jejich praktické spolupráce, především v těchto formách: krátkodobou, tj. pořádaní akcí a kampaní, dlouhodobou, tj. členové PMO vstupují do strany a kandidují za ni ve volbách. Tato analýza odpovídá na otázky co tento vtah vypovídá o současném charakteru KSČM a o jejím dalším směřování.
|
host ::
RSS.