|
|
Vývoj a validace metod pro detekci GMO
Hodek, Jan ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Pazlarová, Jarmila (oponent)
V předkládané práci je řešena problematika stanovení geneticky modifikovaných organismů (GMO) v rostlinách a odvozených produktech. Platná legislativa v Evropské unii nařizuje sledování GMO a upravuje pravidla pro jejich značení a dohledatelnost. Cílem práce bylo přispět k řešení vybrané problematiky kritických bodů stanovení GMO. Prvním bodem byla extrakce DNA. Problematika byla řešena pro případ extrakce DNA z plodů papáji a z kandované papáji. Pro obě potraviny byla vhodnost vybrané metody extrakce ověřena a potvrzena amplifikací specifického úseku extrahované DNA metodou PCR. Dalším bodem byla real-time PCR, kdy byla řešena problematika inhibitorů reakce. Byla ukázána inhibice real-time PCR vlivem EDTA a vlivem zbytkového množství iontů těžkých kovů, obsažených v laboratorním plastu. V obou případech vedla inhibice k ovlivnění efektivity reakce. Další kritickou částí stanovení GMO je používání screeningových elementů. Práce byla zaměřena na falešnou pozitivitu výsledků. Dalším cílem práce byl vývoj nových metod pro stanovení GMO. Byla představena metoda real-time PCR pro kvantifikaci taxon-specifického genu hrachu setého. Metoda byla ověřena na 13 kultivarech hrachu setého a vybraných příbuzných rostlinách čeledi bobovitých. Použití metody vysoce účinné kapalinové chromatografie s hmotnostním...
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení kontaminovaných vod a půd a aplikace testů ekotoxicity pro bioremediace
Hubálek, Tomáš ; Novotný, Čeněk (vedoucí práce) ; Pazlarová, Jarmila (oponent) ; Malachová, Kateřina (oponent)
1 1. Abstrakt Tato disertační práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením vod a zemin kontaminovaných některými organopolutanty a využitím tohoto ekotoxikologického přístupu pro vybrané bioremediační postupy. Pro zjišťování toxicity byly do testovací baterie vybrány biotesty využívajících různé organismy- bakterie Vibrio fischeri, rostliny Sinapis alba, Hordeum vulgare, Lactuca sativa a Lemna minor, korýše Daphnia magna a Heterocypris incongruens a žížaly Eisenia fetida. Testy ekotoxicity byly využity pro ekotoxikologické hodnocení experimentů bioremediace zeminy kontaminované ropnými látkami, kompostování zeminy kontaminované polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) a remediace podzemní vody se směsnou kontaminací. V prvním experimentu byla hodnocena ekotoxicita zeminy kontaminované uhlovodíky během 17 měsíců pilotního testu bioremediace. Počáteční koncentrace ropných uhlovodíků (podle parametru NEL) v zemině byla 6380 µg.g-1 sušiny; jejich koncentrace v půdě během bioremediace poklesla o 65,5 %. Nejvyšší toxicita byla zaznamenána v první fázi bioremediace, nicméně některými biotesty byly toxické účinky detekovány během celého procesu bioremediace. Vysokou citlivost v tomto hodnocení projevily především kontaktní testy ekotoxicity. Zjištěná ekotoxicita většinou nekorelovala s poklesem koncentrace...
|
host ::
RSS.