|
|
Reformulation discourse markers and their functions in contemporary French
Pavlovičová, Denisa ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaobírá tématem reformulačních diskurzivních markerů, a zejména různými funkcemi, které tyto markery vsoučasné mluvené francouzštině mohou zastávat. Teoretická část práce objasňuje pojem "diskurzivní marker" a blíže definuje pojem "reformulační diskurzivní marker". V této části jsou taktéž představeny různé, již existující typologie reformulačních diskurzivních markerů. Dále je tady věnována pozornost specifikům mluveného, zejména francouzského, projevu. Empirická část pak zkoumá výskyty různých reformulačních diskurzivních markerů ve dvou odlišných korpusech. První, nazván YouTube, obsahuje transkripce polospontánních monologických projevů patřících pod tzv. neformální (populární anebo familiární) jazykový registr. Druhý, pojmenován Europarl, je taky souborem transkripcí polospontánních monologických projevů, avšak odpovídajících tzv. formálnímu jazykovému registru. Analýzy se zaměřují na identifikaci a detailnější popis funkcí různých reformulačních diskurzivních markerů v těchto korpusech. Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat jestli, a jak, zvolený jazykový registr ovlivňuje mluvčích v jejich výběru vhodných reformulačních diskurzivních markerů a taky to, jaký vliv má daný jazykový registr na funkci vybraného markeru v současné mluvené francouzštině.
|
|
|
Use of the Pronoun « ça » in Spoken French
Pavlovičová, Denisa ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá užitím ukazovacího zájmena « ça » v současné mluvené francouzštině, a to zejména s ohledem na jeho referenční a syntaktické fungování. Teoretická část práce definuje toto zájmeno a shrnuje jeho užití v jednotlivých syntaktických strukturách. Rovněž ho vymezuje vůči podobně fungujícím zájmenům, a to především vůči zájmenu « cela », které je považováno za jeho nezkrácenou standardní formu. Dále se věnuje referenci a specifikům mluveného, zejména francouzského, projevu. Empirická část pak analyzuje výskyty « ça », které čerpá ze dvou korpusů. První, Europarl, je orientován na pseudomluvený argumentační typ projevu a druhý, CLAPI, na mluvený spontánní projev. Analýzy se zaměřují na identifikaci různých typů syntaktického a referenčního užití « ça » v těchto korpusech. Práce si klade za cíl ukázat jak výběr jazykového registru ovlivňuje užití « ça » v současné mluvené francouzštině. V závěru práce je představen dotazník, který byl zadán mluvčím francouzštiny s cílem zjistit, zda existují případy, kdy se zkoumané zájmeno jeví nenahraditelným, a to i ve spisovné francouzštině.
|
host ::
RSS.