|
|
Studium tepelných vlastností materiálů
Štefková, Pavla ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem tepelných vlastností látek. Chování homogenních látek je při různých teplotách dobře teoreticky popsáno a experimentálně ověřeno. Na chování a vlastnosti heterogenních látek má vliv celkové působení všech složek směsi a další vlivy související s utvářením materiálu. Ke studiu tepelných vlastností lze dobře využít tranzientních metod měření, které podávávají obraz o celkovém vlivu všech složek směsi na studovaný heterogenní materiál a mimo jiné umožňují určit termofyzikální vlastnosti celého makroskopického systému ve sledovaném rozsahu teplot. V práci je pro experimentální činnost použita pulzní a skoková tranzientní metoda měření, pomocí níž lze měřit vlastnosti pevných látek, tenkých fólií i kapalin. Jedná se o kontaktní metodu měření a její princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy. Teoretická část práce je zaměřena na vytvoření metody stanovení termofyzikálních parametrů. Základem je diferenciální rovnice pro vedení tepla. Jejím řešením je teplotní funkce. Matematicky jsou popsány tři metody vyhodnocení, které vychází z obecných vztahů, navržených pro studium fyzikálních vlastností fraktálních struktur (metoda „maxima funkce“, „diferenciální metoda“ a „víceparametrická nelineární regresní metoda“).
|
|
|
Studium elektrických a dielektrických vlastností alkalicky aktivovaných aluminosilikátů se zvýšenou elektrickou vodivostí
Florián, Pavel ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato dizertační práce je zaměřena na studium elektrických a dielektrických vlastností kompozitních materiálů na bázi alkalicky aktivovaných aluminosilikátů s příměsemi různých uhlíkových částic. Tyto materiály připravené z alkalicky aktivované vysokopecní strusky, křemenného písku, sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru, vody, dispergátoru a malého množství elektricky vodivé uhlíkové příměsi (uhlíkových sazí, grafitového prášku, uhlíkových vláken nebo uhlíkových nanotrubiček) ke zlepšení elektrických vlastností se mohou používat například ke konstrukci sníh rozpouštějících, odmrazujících a sebe-monitorujících systémů. Ke stanovení elektrických a dielektrických vlastností vzorků těchto materiálů byly využity jejich volt-ampérové charakteristiky a impedanční spektra. Při analýze impedančních spekter byly využity ekvivalentní (náhradní) elektrické obvody. Výsledky byly korelovány s tepelnými vlastnostmi těchto struktur.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů vhodných k chlazení fotovoltaických panelů
Dohnalová, Lenka ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této dizertační práce je studium tepelných vlastností PCM materiálů a diskuze jejich využití pro chlazení fotovoltaických systémů. Cílem práce je změřit a charakterizovat tepelné vlastnosti komerčních PCM materiálů (např. Micronal®), jejichž praktické využití souvisí s jejich fázovými přeměnami. Chování objemových materiálů je pro definované teploty dobře teoreticky popsáno i experimentálně ověřeno. Pro aplikační využití je však zapotřebí prozkoumat a stanovit tepelné parametry PCM materiálů v závislosti na jejich fázových přeměnách během zahřívání a ochlazování. Ke studiu tepelných vlastností materiálů se využívají známé tranzientní metody měření, které podávají kompletní informace o chování zkoumaných materiálů v závislosti na teplotě a umožňují tak stanovení termofyzikálních parametrů celého systému. Mezi používané tranzientní metody patří zejména pulzní a skoková metoda. Nově je v rámci této práce používána také kombinace lineárního růstu teploty (tzv. rampa) a skokové metody. Princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy systému, ze které lze poté zjistit potřebné termofyzikální parametry. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci metod stanovení termofyzikálních parametrů zkoumaného materiálu. V experimentální části je popsán průběh experimentu, budou zde uvedeny a diskutovány experimentální výsledky, způsob jejich vyhodnocení, ale především jejich diskuze z pohledu potenciálních aplikací.
|
|
|
Studium elektrických a dielektrických vlastností alkalicky aktivovaných aluminosilikátů se zvýšenou elektrickou vodivostí
Florián, Pavel ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato dizertační práce je zaměřena na studium elektrických a dielektrických vlastností kompozitních materiálů na bázi alkalicky aktivovaných aluminosilikátů s příměsemi různých uhlíkových částic. Tyto materiály připravené z alkalicky aktivované vysokopecní strusky, křemenného písku, sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru, vody, dispergátoru a malého množství elektricky vodivé uhlíkové příměsi (uhlíkových sazí, grafitového prášku, uhlíkových vláken nebo uhlíkových nanotrubiček) ke zlepšení elektrických vlastností se mohou používat například ke konstrukci sníh rozpouštějících, odmrazujících a sebe-monitorujících systémů. Ke stanovení elektrických a dielektrických vlastností vzorků těchto materiálů byly využity jejich volt-ampérové charakteristiky a impedanční spektra. Při analýze impedančních spekter byly využity ekvivalentní (náhradní) elektrické obvody. Výsledky byly korelovány s tepelnými vlastnostmi těchto struktur.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů vhodných k chlazení fotovoltaických panelů
Dohnalová, Lenka ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této dizertační práce je studium tepelných vlastností PCM materiálů a diskuze jejich využití pro chlazení fotovoltaických systémů. Cílem práce je změřit a charakterizovat tepelné vlastnosti komerčních PCM materiálů (např. Micronal®), jejichž praktické využití souvisí s jejich fázovými přeměnami. Chování objemových materiálů je pro definované teploty dobře teoreticky popsáno i experimentálně ověřeno. Pro aplikační využití je však zapotřebí prozkoumat a stanovit tepelné parametry PCM materiálů v závislosti na jejich fázových přeměnách během zahřívání a ochlazování. Ke studiu tepelných vlastností materiálů se využívají známé tranzientní metody měření, které podávají kompletní informace o chování zkoumaných materiálů v závislosti na teplotě a umožňují tak stanovení termofyzikálních parametrů celého systému. Mezi používané tranzientní metody patří zejména pulzní a skoková metoda. Nově je v rámci této práce používána také kombinace lineárního růstu teploty (tzv. rampa) a skokové metody. Princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy systému, ze které lze poté zjistit potřebné termofyzikální parametry. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci metod stanovení termofyzikálních parametrů zkoumaného materiálu. V experimentální části je popsán průběh experimentu, budou zde uvedeny a diskutovány experimentální výsledky, způsob jejich vyhodnocení, ale především jejich diskuze z pohledu potenciálních aplikací.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů
Štefková, Pavla ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem tepelných vlastností látek. Chování homogenních látek je při různých teplotách dobře teoreticky popsáno a experimentálně ověřeno. Na chování a vlastnosti heterogenních látek má vliv celkové působení všech složek směsi a další vlivy související s utvářením materiálu. Ke studiu tepelných vlastností lze dobře využít tranzientních metod měření, které podávávají obraz o celkovém vlivu všech složek směsi na studovaný heterogenní materiál a mimo jiné umožňují určit termofyzikální vlastnosti celého makroskopického systému ve sledovaném rozsahu teplot. V práci je pro experimentální činnost použita pulzní a skoková tranzientní metoda měření, pomocí níž lze měřit vlastnosti pevných látek, tenkých fólií i kapalin. Jedná se o kontaktní metodu měření a její princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy. Teoretická část práce je zaměřena na vytvoření metody stanovení termofyzikálních parametrů. Základem je diferenciální rovnice pro vedení tepla. Jejím řešením je teplotní funkce. Matematicky jsou popsány tři metody vyhodnocení, které vychází z obecných vztahů, navržených pro studium fyzikálních vlastností fraktálních struktur (metoda „maxima funkce“, „diferenciální metoda“ a „víceparametrická nelineární regresní metoda“).
|
host ::
RSS.