Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komunikace mezi Španěly a Indiány během dobývání Ameriky
Pastyříková, Helena ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
V diplomové práci analyzuji stěžejní otázky spojené s problematikou komunikace po příchodu Španělů na americký kontinent. Soustřeďuji se zejména na první fázi kontaktu Evropanů s původním obyvatelstvem. V úvodní části práce se zaměřuji na charakteristiku historické a politické situace v dané oblasti zejména v první polovině 16. století. Následně se věnuji jazykové politice španělského dvora a jazykové situaci v Latinské Americe po roce 1492. Zabývám se dominantními indiánskými jazyky, které byly používány při komunikaci kolonizátorů a domorodého obyvatelstva a měly nejzásadnější vliv na španělský jazyk. Současně v kapitole charakterizuji roli tlumočníků a význam posunků pro komunikaci během conquisty amerického kontinentu. Z teoretického hlediska definuji základní pojmy důležité pro dané téma. Charakterizuji způsoby obohacování slovní zásoby jazyka, vysvětluji pojem lexikální amerikanismus a popisuji, jak docházelo k přenosu nové slovní zásoby během komunikace mezi Španěly a Indiány. Rovněž uvádím lexikální okruhy, jež byly domorodými jazyky ovlivněny nejvíce, a představuji konkrétní příklady lexikálních výpůjček z nativních jazyků ve španělštině. V závěrečné části pojednávám o prvních španělsky psaných textech. Rozebírám Lodní deník Kryštofa Kolumba a Dopis Hernána Cortése, kde dohledávám výskyty...
Původ slovní zásoby portugalštiny a španělštiny
Pastyříková, Helena ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Cílem práce je popsat původ slovní zásoby dvou románských jazyků a to portugalštiny a španělštiny. Kromě teoretické části, kde bych ráda shrnula složení slovní zásoby obou zmíněných jazyků a popsala hlavní činitele, které oba jazyky ovlivnily a ovlivňují dodnes, bych se chtěla věnovat i rozdílnosti ve slovní zásobě portugalštiny a španělštiny a zmínit historické, politické a ekonomické aspekty, které k těmto odlišnostem vedly a vedou. Nezpochybnitelným faktem je, že se jedná o románské jazyky, takže nás nepřekvapí, že většina slovní zásoby pochází z latiny. Značný vliv však měly i germánské jazyky a arabština. Během objevných plaveb je markantní vliv jazyků původního obyvatelstva nově získávaného území. Ať se jednalo o původní obyvatele Ameriky, Afriky či Asie, všechny tyto národy sehrály důležitou roli ve slovní zásobě obou zmíněných evropských národů. V moderních dějinách se čím dál více projevuje vliv jazyků dalších evropských mocností - např. francouzština (móda, gastronomie), italština (umění, hudba, gastronomie), angličtina (nové technologie, informatika, věda, sport). Výsledkem práce by měl být kromě přehledu, které jazyky a národy nejvíce ovlivnily portugalštinu a španělštinu a kde jsou největší rozdíly, i pokus o analýzu, proč k těmto rozdílům docházelo. Klíčová slova: lexikologie, slovní...
Vztah USA vs. Mexiko a pohled na něj očima Carlose Fuentese a Zoraidy Vázquez
Pastyříková, Helena ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Cílem práce je srovnání vztahů Spojených států amerických a Spojených států mexických a to pomocí esejí Carlose Fuentese a historiografických studií Josefiny Zoraidy Vázquez. Práce směřuje ke srovnání dvou odlišných pohledů na historické události, jež ovlivnily vztahy mezi těmito dvěma sousedícími národy. První část nahlíží do dějin amerického kontinentu. Zejména se věnuje událostem, které přímo souvisí s Mexikem a jeho dalším vývojem. Důraz je kladen na období mexicko-americké války (1846-1848), tedy událostem vedoucím ke konfliktu, samotný válečný konflikt - jeho průběh a důležité momenty a výsledek války pro obě zúčastněné strany. V druhém úseku je pozornost věnována mexickému spisovateli Carlosovi Fuentesovi. Zmíněn je jeho život, především ty části, jež jsou důležité v jeho esejistické tvorbě. Zájem samozřejmě přitahují ty eseje, kde se vyjadřuje ke vztahům Mexika a Spojených států. Druhá polovina literární části je zaměřena na historičku Josefinu Zoraidu Vázquez. Stejně jako u Carlose Fuentese i zde je krátká zmínka o jejím životě, rozsáhlejší část se pak věnuje její tvorbě. Závěrečný oddíl se věnuje shrnutí jak konkrétních rozdílů mezi Carlosem Fuentesem a Josefinou Zoraidou Vázquez v uvedených dílech, tak pohledu na současné dění mezi oběma státy. Práce se snaží porozumět komplikovanému...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.