|
Zdeněk Fibich a jeho komorní tvorba
Bartoňová, Anna ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Tato práce je rozborem komorních děl českého hudebního skladatele Zdeňka Fibicha. Je zde zařazen skladatelův životopis. Shrnuje dosavadní poznatky v oblasti historie vzniku Fibichových komorních kompozic a poukazuje na možnost akceptovat Fibichovo dílo jako jedinou čistě romantickou stopu v české hudbě 19. století.
|
|
Orchestr BERG
Janálová, Kateřina ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem orchestr Berg je rozdělena do několika kapitol. Zabývá se založením souboru, jeho historií, zmiňuje důležité mezníky, vyjmenovává jeho nejvýznamnější projekty a především zdůrazňuje jeho vliv na českou hudební scénu.
Jako jeho dlouholetá členka bych ráda touto prací poukázala na důležitost působení tohoto tělesa na naší kulturní scéně.
Cílem mé bakalářské práce je poukázat na výjimečnost tohoto souboru. A přiblížit působení Bergu i lidem, kteří o něm možná ještě neslyšeli.
|
| |
|
Eugéne Ysaye - Sonáty pro housle solo op. 27 - interpretační rozbor sonát č. 3, 4, 5
Pěruška, Matouš ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
O Eugenovi Ysaÿovi bylo napsáno mnohé, přesto se pokusím ve své práci ukázat, že i když do svých šesti sonát pro housle sólo op. 27 zanesl veškeré informace, které by stačily na jejich kvalitní odehrání, dává interpretovi nepřeberné množství možností ukázat.
Přiblížím také přiblížit dobu tohoto slavného belgického houslisty, a to hlavně z pohledu houslové úrovně, která již v té době nastavila takovou laťku, že se ji bude jen těžko překonávat.
|
| |
|
Jiří Pauer a komorní tvorba s převahou smyčcových nástrojů
Mazancová, Pavla ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Jiří Pauer a komorní tvorba s převahou smyčcových nástrojů je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje skladatelově osobě, jeho studiu, profesím a hudební řeči. Druhá část se zabývá sepsáním všech dostupných komorních děl pro smyčcové nástroje Jiřího Pauera. K většině skladeb je připojen datum vzniku a prvního uvedení, rok vydání a nakladatelství, dostupná nahrávka, stručná analýza a okolnosti vzniku díla. Ve třetí části jsou zařazeny vzpomínky jeho studentů. V závěru shrnuji své získané poznatky.
|
| |
| |
|
Historie Severočeské filharmonie Teplice (od roku 1948 až po současnost)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Ve své magisterské práci se autor zabývá historií Severočeské filharmonie Teplice, jediného profesionálního symfonického tělesa v Ústeckém kraji, od roku 1948 až po současnost (2016). Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přináší přehled nejvýznamnějších dirigentů, kteří u Severočeské filharmonie působili ať už ve funkci šéfdirigenta, či zastávali post druhého dirigenta. Druhá, stěžejní, kapitola přináší přehled historického vývoje, proměn orchestru a událostí s orchestrem spojený, od doby svého znovuobnovení v roce 1948 až po rok 2016. Ve třetí kapitole nejprve autor zmiňuje nejdůležitější informace o Hudebním festivalu Ludwiga van Beethovena, jehož je v současné době teplická filharmonie organizátorem, a poté podává stručný a neúplný přehled vybraných festivalových ročníků. Čtvrtá, závěrečná, kapitola okrajově doplňuje magisterskou práci o informace týkající se „novinky“ Severočeské filharmonie, a sice její orchestrální akademie, založené po vzoru předních českých orchestrů. Autor práci doplnil obrázkovou přílohou zachycující zkušební a koncertní prostředí filharmonie v průběhu let či fotografie filharmonie z poslední doby, dokreslující, možná strohý, faktografický charakter této práce.
|
|
Stephane Grappelli - život a dílo, houslová technika
Ferenc, Marko ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Bohuslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce na téma Stephane Grappelli – život a dílo, houslová technika je přiblížení zajímavého a rozmanitého života Stephana Grappelliho, jeho různých aspektů, které měly v průběhu času vliv na zrození oboru jazzových houslí a bezpochyby jednoho z nejlepších jazzových houslistů všech dob. Od let jeho dětství strávených v sirotčinci, vlivu bohémského otce, přes pařížskou konzervatoř a uměleckého prostředí pařížského Montmartru, dále období působení v Gregorians, Quintetu of the Hot Club of France, spolupráce s Djangem Reinhardtem až po další životní okamžiky, v průběhu kterých se houslová technika, popsaná v následující časti práce a kterou Grappelli při své hře využíval, dynamicky vyvíjela, a dává základ houslové jazzové improvizaci, která z jeho díla, sice ne hmatatelného a skládajícího se z ucelených skladeb, udělala dokonalý návod pro jazzové houslisty dnešní doby.
|