Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historický fond v knihovně Arneho Laurina (1889-1945)
Panenková, Josefina ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Knižnímu sběratelství se Arne Laurin (1889-1945), novinář a šéfredaktor deníku Prager Presse, věnoval téměř celý svůj život až do emigrace z Československa v roce 1939. Nejvíce proslul svojí sbírkou novinářské literatury, která se po válečných peripetiích a po Laurinově smrti dostala do fondu knihovny dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své době si novinářská knihovna získala věhlas mj. na základě sedmi tištěných katalogů, které Laurin vydal v letech 1931-1937 jako bibliofilské tisky. Knihovna celá a zejména pak její historický fond tisků do roku 1860 obsahuje kromě bohemik převážně zahraniční literaturu německé, francouzské, anglické, švédské, též nizozemské, švýcarské, polské, maďarské a další tiskařské provenience. Diplomová práce se věnuje historickému fondu, kde sleduje provenienční znaky jak z doby Laurinova vlastnictví, tak starší. Dále se věnuje hlavním knihovnickým tématům, jako jsou akvizice, katalog, stavění fondu a přístupnost knihovny, a v neposlední řadě mapuje osud sbírky po Laurinově emigraci až do současnosti. Z hlediska knižního sběratelství zasazuje Laurinovu osobnost do širšího kontextu.
Přínos Václava Hanky pro českou bibliografii
Panenková, Josefina ; Vlachová, Jana (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Cílem této bakalářské práce je kritický rozbor Hankovy bibliografie českých prvotisků za účelem vyhodnocení díla z hlediska relevance této bibliografické pomůcky a její porovnání se znalostmi současné české bibliografie. Na první pohled je zřejmé, že Hankův soupis je nekonzistentní co do rozsahu i obsahu každého bibliografického záznamu. Údaje v rozsahu oscilují mezi jedním řádkem a několika stránkami sazby, obsahově se rozcházejí od detailního zpracování po stručný název titulu. Při bližším průzkumu bylo skutečně zjištěno několik problematických bodů, které bibliografii ubírají na vážnosti relevantního zdroje. Jedná se především o neúplné údaje k existujícím exemplářům prvotisků a o nedostatečné citování sekundárních pramenů. Příjemce bibliografie je tak nucen sám vyhledávat informace i v jiných zdrojích. Při srovnání s dalšími bibliografiemi pak bylo zkonstatováno i několik chybějících bibliografických položek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.