|
|
Motivace a preference návštěvníků koncertů vážné hudby
Palasová, Tereza ; Šmíd, Ilja (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Cílem práce je zjištění motivace a preferencí návštěvníků koncertů vážné hudby na základě vlastního kvantitativního i kvalitativního výzkumu, a dále rozpracování výsledků do podoby strategických doporučení pro management hudební těles, která hledají řešení problému nízké nebo klesající návštěvnosti. Do dotazníkového šetření byla zapojena čtyři významná pražská tělesa - Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK, předmětem analýz byly odpovědi od celkového množství 1218 respondentů. Téma je pojato mezioborově, přínosem práce pro hudební management je také shrnutí a propojení poznatků z dalších oborů - marketingu, dramaturgie, sociologie, a především psychologie, z níž je pro práci zásadní především Csíkszentmihályiho koncept plně soustředěného prožitku, tzv. flow. Statistickým testováním byl prokázán základní předpoklad této práce: Ten, kdo obvykle zažívá stav flow během koncertu vážné hudby, má tendenci navštěvovat koncerty častěji. Byla také potvrzena existence vztahu mezi kulturním kapitálem publika (který je zastoupen hudebním vzděláním) a zažíváním stavu flow na koncertech. Dále byla zjištěna souvislost flow a žánrových preferencí návštěvníků koncertů vážné hudby. Orientace strategie hudebních těles na zprostředkování flow návštěvníkům koncertů může významně přispět k řešení problémů návštěvnosti.
|
|
|
Výkony, řízení a financování Státní opery Praha po jejím sloučení s Národním divadlem
Palasová, Tereza ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Práce srovnává dostupné informace o hospodaření Národního divadla a Státní opery Praha před jejich sloučením a po něm. Neklade si za cíl vyslovit definitivní závěry o efektivitě sloučení, neboť zatím byly uskutečněny jen počáteční fáze tohoto rozsáhlého procesu. Cílem práce je uspořádat informace o nepřehledném dění v pražském operním prostředí, analyzovat doposud dosažené výsledky, učinit srovnání s předchozím stavem a dojít k vlastnímu zhodnocení směřování transformačního procesu. Sloučení institucí je zkoumáno z několika pohledů. Za prvé jsou sledovány výsledky hospodaření a ekonomické ukazatele v dlouhodobém časovém horizontu a jsou interpretovány jak z hlediska organizací samotných, tak v kontextu kulturního sektoru a veřejných financí České republiky. Informace o ekonomické situaci autorka čerpá převážně ze sekundárních materiálů, jako jsou výroční zprávy, koncepce řízení a dále interní dokumenty, které byly autorce poskytnuty ekonomickým oddělením Národního divadla. Kromě ekonomických dopadů sloučení operních domů jsou tematizovány i jiné aspekty fúze, které jsou spíše kvalitativního charakteru -- například dramaturgie nebo uskutečněné změny pro zaměstnance. Pro tyto účely autorka získala primární informace prostřednictvím osobních rozhovorů se současnými a bývalými zaměstnanci. V závěru jsou představeny záměry vedení a vize do blízké budoucnosti.
|
host ::
RSS.