|
| |
|
|
Zadní lamelární keratoplastika
Studený, Pavel ; Dotřelová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Filipec, Martin (oponent)
108 8. SOUHRN Úvod Selhání funkce rohovkového endotelu, a z toho vyplývající edém rohovky a snížení transparence rohovky, zůstává stále jednou z hlavních indikací k transplantaci rohovky - keratoplastice. Technika zadní lamelární keratoplastiky, která se v oftalmologii ve větší míře používá v posledních několika letech, se jeví jako vhodná metoda z toho důvodu, že při ní dochází k výměně pouze postižené části rohovky, případně těsně přiléhajících struktur. V současné době existuje více chirurgických postupů a modifikací této metody, optimání chirurgický postup však dosud nebyl stanoven. Cíl práce Cílem naší práce bylo: experimentálně zhodnotit a zavést do praxe novou metodu přípravy lamely; experimentálně zhodnotit a do praxe zavést novou metodu implantace lamely do oka příjemce; zhodnotit anatomické a funkční výsledky těchto postupů v klinické praxi. Metodika a materiál Soubor 1 zahrnuje 71 očí 55 pacientů, kteří podstoupili DMEK-S. Technika použitá k implantaci lamely do oka byla metoda hydroimplantace. Soubor 2 tvořilo 27 očí 22 pacientů, kteří podstoupili DMEK-S s implantační technikou lamely "glide". V pooperačním období jsme sledovali nekorigovanou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrost a počet endotelových buněk rohovky. Klinické výsledky obou souborů jsme navzájem porovnali, zejména s ohledem na...
|
|
|
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
|
|
|
Změny na předním segmentu PO 25G+ PPV
Kopecký, Adam ; Pašta, Jiří (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Studený, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Zobrazovací metody v lékařství (P5150) Studijní obor: Zobrazovací metody v lékařství (5103V000) MUDr. Adam Kopecký Změny na předním segmentu po 25G+ PPV Changes in the Anterior Segment after 25G+ PPV Abstrakt Vedoucí závěrečné práce/Školitel: doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO Praha, 2019 Abstrakt (teze): Pars plana vitrektomie je dominantní chirurgická metoda v operativně zadního segmentu oka. Principem této operační metody je využití chirurgického přístupu cestou anatomické oblasti pars plana. Touto cestou chirurg operuje na zadním segmentu očním, aniž by výrazněji přímo chirurgicky zasahoval do segmentu přední. Krátkodobé ovlivnění předního segmentu při pars plana vitrektomii bylo opakovaně prokázáno, což může být důležitý faktor jak při hodnocení komplikací této chirurgické metody, tak plánování operace u komplikovanějších pacientů. Obecně se předpokládá, že dlouhodobé změny na předním segmentu po pars palana vitrektomii nepozorujeme. Cílem naší práce je hodnotit dlouhodobé změny na předním segmentu po nekomplikované 25G+ PPV s plynovou náplní. Soubor tvořilo 20 pacientů vybraných podle přísných indikačních kritérií. Pomocí série vyšetření jsme kontrolovali specifické parametry -nitrooční tlak, komorový úhel, hloubka přední komory, keratometrické...
|
|
| |
|
|
Zlepšení kvality života pacientů se stabilní makulopatií implantací Schariothovy makulární čočky a modulací zrakové plasticity transkraniální elektrickou stimulací
Středová, Markéta ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnotit změnu kvality života u pacientů se stabilní makulopatií po implantaci Schariothovy makulární čočky (SML) s následnou transkraniální elektrickou stimulací (tES) a zrakovou rehabilitací. Metodika: Do prospektivní studie bylo zahrnuto 14 pacientů se suchou formou věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), kterým byla implantována SML v období od května 2018 do září 2019 na Oční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Sledovací doba byla 6 měsíců. Hodnocenými parametry byla nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) do dálky, nekorigovaná zraková ostrost (NZO) do blízka, nitrooční tlak (NT), centrální retinální tloušťka (CRT), zraková plasticita formou zrakových evokovaných potenciálů (VEP), výskyt komplikací a subjektivní spokojenost. Výsledky: Průměrná předoperační NKZO do dálky byla 0,23 ± 0,09, v době 6 měsíců 0,17 ± 0,06. Průměrná předoperační NZO do blízka byla Jäger č. (J. č.) 14,9 ± 2,1, v době 6 měsíců J. č. 4,2 ± 3,1. Předpokládaná pooperační NZO do blízka byla J. č. 5,0 ± 2,3. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v NZO do blízka mezi stimulovanou a nestimulovanou skupinou. Během sledovacího období nebyla zaznamenána změna v průměrném nitroočním tlaku (NT). Průměrná CRT makuly ± SO byla předoperačně 187 ± 44 µm, po 6 měsících 167 ± 35 µm. Změna v porovnání...
|
|
|
Změny na předním segmentu PO 25G+ PPV
Kopecký, Adam ; Pašta, Jiří (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Studený, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Zobrazovací metody v lékařství (P5150) Studijní obor: Zobrazovací metody v lékařství (5103V000) MUDr. Adam Kopecký Změny na předním segmentu po 25G+ PPV Changes in the Anterior Segment after 25G+ PPV Abstrakt Vedoucí závěrečné práce/Školitel: doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO Praha, 2019 Abstrakt (teze): Pars plana vitrektomie je dominantní chirurgická metoda v operativně zadního segmentu oka. Principem této operační metody je využití chirurgického přístupu cestou anatomické oblasti pars plana. Touto cestou chirurg operuje na zadním segmentu očním, aniž by výrazněji přímo chirurgicky zasahoval do segmentu přední. Krátkodobé ovlivnění předního segmentu při pars plana vitrektomii bylo opakovaně prokázáno, což může být důležitý faktor jak při hodnocení komplikací této chirurgické metody, tak plánování operace u komplikovanějších pacientů. Obecně se předpokládá, že dlouhodobé změny na předním segmentu po pars palana vitrektomii nepozorujeme. Cílem naší práce je hodnotit dlouhodobé změny na předním segmentu po nekomplikované 25G+ PPV s plynovou náplní. Soubor tvořilo 20 pacientů vybraných podle přísných indikačních kritérií. Pomocí série vyšetření jsme kontrolovali specifické parametry -nitrooční tlak, komorový úhel, hloubka přední komory, keratometrické...
|
|
|
Korekce myopie a myopického astigmatismu implantací zadněkomorové fakické nitrooční čočky implantable collamer lens
Řeháková, Tereza ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
SOUHRN Cíl: Zhodnotit 2leté výsledky u pacientů, kde byla korekce střední a vyšší myopie, resp. myopického astigmatismu řešena implantací fakické zadněkomorové čočky ICL (Implantable collamer lens). Metodika: Do retrospektivní studie jsme zahrnuli celkem 63 očí 32 pacientů (3 muži, 29 žen), u kterých byla na Oční klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové v letech 2007 - 2016 implantována ICL s cílem korekce střední a vysoké myopie či myopického astigmatismu. Hodnocenými parametry byla nekorigovaná (NZO) a nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO), subjektivní refrakce, nitrooční tlak (NOT), hustota endoteliálních buněk (ECD) a výskyt komplikací v průběhu 2letého sledovacího období. Výsledky: Věk pacientů v době implantace byl v průměru 28,14 ± 5,35 let (v rozmezí 21 až 36 let). Průměrná předoperační hodnota subjektivní refrakce se zlepšila z -7,8 ± 2,7 D sf (v rozmezí -14 až -3,25 D sf) a -0,65 ± 0,8 D cyl (v rozmezí -3,25 až 0 D cyl), na -0,01 ± 0,1 D sf (v rozmezí -0,75 až 0 D sf) a -0,05 ± 0,16 D cyl (v rozmezí -0,55 až 0 D cyl). Předoperačně průměrná hodnota ECD byla 3270,5 ± 454,7 buněk/mm2 (v rozmezí 2155 až 4201 buněk/mm2 ), na konci sledovacího období poklesla na 2803,4 ± 441,8 buněk/mm2 (v rozmezí 2079 až 4184 buněk/mm2 ). Procentuální ztráta ECD 2 roky po operaci činila 8,57%. NOT před operací byl...
|
|
|
Mapování změn kyslíkové saturace v sítnicových cévách v závislosti na rozsahu periferní ischemie u pacientů s okluzí sítnicové žíly
Šínová, Irena ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Cíl: Zjistit, zda existuje vztah mezi ischemickým indexem a kyslíkovou saturací v retinálních cévách u pacientů s větvovou a kmenovou venózní okluzí. Metodika: Provedli jsme prospektivní, průřezovou studii. Soubor tvořilo 43 očí 43 pacientů s retinální venózní okluzí (RVO), z nichž 23 pacientů mělo kmenovou retinální okluzi (CRVO) a 20 pacientů větvovou retinální okluzi (BRVO). U všech pacientů jsme hodnotily cévní saturaci pomocí automatické retinální oxymetrie (Oxymap Inc., Reykjavik, Iceland). Ischemický index byl určen pomocí širokoúhlé fluorescenční angiografie (Heidelberg Engineering GmbH, Heidelberg, Germany). Výsledky: Ve skupině očí s BRVO byla průměrná arteriální saturace (± SD) 100 ± 11 %, průměrná venózní saturace 52 ± 13 % a průměrná A-V diference byla 48 ± 16 %. Průměrný ischemický index (ISI) nabýval v této skupně hodnoty 0,48 (rozsah hodnot 0-1). U pacientů s BRVO jsme nenalezli žádnou statisticky signifikantní korelaci mezi ischemickým indexem a cévní saturací. Oči postižené kmenovou okluzí (CRVO) měly průměrnou arteriální saturaci 101 ± 6 %, venózní saturaci 44 ± 11 % a A-V diferenci 58 ± 10 %. Průměrný ischemický index byl v této skupině 0,54 (rozsah hodnot 0-1). U očí s CRVO byla prokázána statisticky signifikantní negativní korelace mezi ischemickým indexem a venózní saturací (r...
|
|
|
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky
Veliká, Věra ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky Cíl: Cílem studie bylo vyhodnocení léčby progresivního keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky (ACXL). Metoda: Studie zahrnovala 35 očí 32 pacientů, kteří podstoupili ACXL na Oční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Hodnotili jsme nekorigovanou zrakovou ostrost (ZO), nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (NZO), hodnotu keratometrie v nejplošším a nejstrmějším meridiánu (K1, K2), hodnotu maximálního zakřivení přední plochy rohovky (Kmax), rohovkový astigmatismus a tloušťku rohovky v nejtenčím místě (pachymetrie). Předoperační hodnoty jsme porovnali s hodnotami získanými 6 měsíců, 1 rok a 2 roky po operaci. Výsledky: Na konci sledovacího období jsme nezaznamenali statisticky významné změny v parametrech ZO, NZO, K1 a Kmax v porovnání s předoperačními hodnotami. V hodnotách K2 a rohovkového astigmatismu jsme zjistili ve stejném srovnání statisticky významný pokles hodnot. Průměrná hodnota pachymetrie v nejtenčím místě rohovky byla předoperačně 469 ± 33 μm. V období 6 měsíců a 1 roku jsme prokázali statisticky významné snížení hodnoty pachymetrie ve srovnání s předoperační hodnotou. Na konci sledovacího období jsme již neshledali statisticky významný rozdíl naměřené hodnoty v porovnání s předoperačním nálezem. Závěr:...
|
host ::
RSS.