|
|
Individualizace při zajišťování dietního stravování v domovech pro seniory
Pechušková, Pavlína ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na individualizaci péče při zajišťování stravování ve třech domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Cílem kvalitativního výzkumu bylo odkrýt, jaké jsou možnosti domovů při zajišťování stravování, kde leží hranice a limity individualizované péče a jaký zaujímají klienti domovů postoj k individualizaci. Výsledky výzkumu ukazují, že domovy pro seniory mohou vyjít klientovi vstříc v základních individuálních požadavcích, jako je například výměna neoblíbeného pokrmu za jiný nebo neoblíbené přílohy za jinou. Zohledňují se také zdravotní omezení klientů v přípravě a podávání stravy. Pro větší individualizaci však nemají domovy kapacitu. Problémem je i nedostatek personálu. Spíše než finančním rozpočtem jsou domovy limitovány zákonnými normami. Konzervativní a konformní postoje klientů nemotivují manažery domovů k rozšíření možností nebo ke změně systému. Pojem individualizace si domovy pro seniory vykládají různým způsobem a v praxi se spíše o individualizaci ve stravování snaží, než že by ji skutečně realizovali. Ukázalo se, že individualizace je komplexní fenomén, jehož míra naplňování závisí na mnoha faktorech, především na celkovém přístupu pracovníků ke klientům a na postojích samotných klientů.
|
|
|
Individualizace při zajišťování dietního stravování v domovech pro seniory
Pechušková, Pavlína ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na individualizaci péče při zajišťování stravování ve třech domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Cílem kvalitativního výzkumu bylo odkrýt, jaké jsou možnosti domovů při zajišťování stravování, kde leží hranice a limity individualizované péče a jaký zaujímají klienti domovů postoj k individualizaci. Výsledky výzkumu ukazují, že domovy pro seniory mohou vyjít klientovi vstříc v základních individuálních požadavcích, jako je například výměna neoblíbeného pokrmu za jiný nebo neoblíbené přílohy za jinou. Zohledňují se také zdravotní omezení klientů v přípravě a podávání stravy. Pro větší individualizaci však nemají domovy kapacitu. Problémem je i nedostatek personálu. Spíše než finančním rozpočtem jsou domovy limitovány zákonnými normami. Konzervativní a konformní postoje klientů nemotivují manažery domovů k rozšíření možností nebo ke změně systému. Pojem individualizace si domovy pro seniory vykládají různým způsobem a v praxi se spíše o individualizaci ve stravování snaží, než že by ji skutečně realizovali. Ukázalo se, že individualizace je komplexní fenomén, jehož míra naplňování závisí na mnoha faktorech, především na celkovém přístupu pracovníků ke klientům a na postojích samotných klientů.
|
|
|
Výživa jako rizikový faktor pro akutní pankreatitidu
PECHUŠKOVÁ, Pavlína
Akutní pankreatitida neboli akutní zánět slinivky břišní není příliš častým onemocněním. Slinivka břišní je pro život nepostradatelný orgán, který se podílí na důležitých trávicích procesech a jeho postižení může mít pro člověka fatální důsledky. Pacienti s akutní pankreatitidou tvoří přibližně 1-2 % pacientů hospitalizovaných na chirurgických odděleních (Dobiáš, 2012). Nejčastějšími etiologickými faktory akutní pankreatitidy jsou cholelithiáza a nadměrný konzum alkoholu (Havel, 2004; Lukáš, 2007; Kasper, 2009; Svačina, 2010; Šimek, 2005; Špičák 2005). Podle výše uvedených zdrojů jsou tyto dva faktory příčinou vzniku akutní pankreatitidy v 80 % případů. Nejčastěji je uváděn poměr 3:1 ve prospěch cholelithiázy. Mezi vzácnější příčiny se řadí poranění dutiny břišní, vývojové anomálie pankreatu, léky, hyperparathyreóza a urémie. Tato bakalářská práce se zabývá výživou, stravovacími zvyklostmi a dalšími faktory, které mohou být důvodem propuknutí akutního záchvatu slinivky břišní. Cílem této práce je zhodnotit stravovací návyky pacientů s akutní pankreatitidou a posoudit, zda se nadměrná konzumace alkoholu podílí významnou měrou na vzniku tohoto onemocnění. Na základě uvedených cílů jsem stanovila dvě hypotézy: Hypotéza 1: Pacienti s akutní pankreatitidou dodržovali před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování. Hypotéza 2: Většina respondentů konzumovala nadměrné množství alkoholu před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. V teoretické části práce je popsána a definována nemoc akutní pankreatitida, je objasněn její výskyt, prokázané i předpokládané příčiny, klinický obraz nemoci a průběh léčby. V této části jsou podrobně popsána dietní opatření, která jsou zavedena u pacientů s akutní pankreatitidou a dále jsou zde přiblíženy zásady pankreatické diety a její rozdělení na jednotlivé stupně. Na závěr je vylíčen vliv stravovacích zvyklostí a vhodná preventivní opatření pro toto onemocnění. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zhodnocení stravovacích zvyklostí pacientů s akutní pankreatitidou před vypuknutím onemocnění, na konzumaci alkoholických nápojů a přítomnost dalších onemocnění či rizikových faktorů, které by mohly být příčinou pro vznik akutní pankreatitidy. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem realizovala pomocí dotazníkového šetření na lůžkových odděleních pěti různých nemocnic. Výzkumný soubor tvořilo 27 pacientů obou pohlaví a různých věkových skupin s diagnózou akutní pankreatitida. Cílem šetření bylo zhodnotit pravděpodobné rizikové faktory pro vznik akutní pankreatitidy a to, jakou roli při vzniku tohoto onemocnění hraje způsob stravování a konzumace alkoholu. Výsledky ukázaly, že Hypotéza 1 se nepotvrdila. Pacienti nedodržovali zásady zdravého stravování před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. Hypotéza 2 se rovněž nepotvrdila. Většina pacientů nekonzumovala více než tolerované množství alkoholických nápojů za den. V porovnání s ostatními faktory se však alkohol může významnou měrou podílet na propuknutí akutní pankreatitidy. Z výsledků je rovněž možné usoudit, že rizikovým faktorem pro akutní pankreatitidu je cholelithiáza neboli přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku či žlučových cestách, ať již v minulosti, či současnosti. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že Body Mass Index pacientů není v přímé korelaci s jejich stravovacími návyky. Práce přináší poznatky především o příčinách vzniku akutní pankreatitidy, o vlivu stravovacích zvyklostí a o vlivu nadměrné konzumace alkoholu. Pokud jsou jasné příčiny onemocnění, dají se snadněji zavést preventivní opatření. Na základě výsledků by bylo možné stanovit výživová doporučení pro obyvatele, a tím přispět k redukci počtu nových případů tohoto onemocnění.
|
host ::
RSS.