|
|
Mezipředmětové vztahy fyzika - přírodopis ve výuce fyziky na ZŠ
PECHOVÁ, Veronika
Má bakalářská práce se věnuje mezipředmětovému vztahu fyziky - přírodopisu a jejímu vyučování na druhém stupni základní školy. V úvodu se zaměřuji na trend integrované výuky a mezipředmětovým vztahům obecně. V práci dále nalezneme jednotlivé fyzikální jevy, které se vyskytují v učebnicích přírodopisu. V kapitole "Analýza vytypovaných fyzikálních jevů v učebnicích přírodopisu" se potom zaměřuji na zvuk a světelné jevy. A nakonec můžeme v bakalářské práci naleznout pár návrhu na praktickou výuku ve školách.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou rehabilitace pacienta po operaci LS páteře
Pechová, Veronika ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Hamouzová, Dita (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou rehabilitace pacienta po operaci LS páteře Shrnutí: Účelem této práce bylo přiblížit problematiku výhřezu meziobratlové ploténky v bederní části páteře a její operační řešení s následnou rehabilitací. Obecná část bakalářské práce obsahuje anatomické a kineziologické aspekty bederní páteře. Dále je uvedena etiologie vzniku výhřezu meziobratlové ploténky, klinický obraz, vyšetření a možnosti léčby. Podstatná část práce je věnována rehabilitaci po operaci výhřezu meziobratlové ploténky v bederní části páteře. Speciální část zahrnuje kazuistiku fyzioterapeutické péče pacienta po operaci bederní páteře kvůli výhřezu meziobratlového disku. Klíčová slova: výhřez meziobratlové ploténky, bederní páteř, operace výhřezu meziobratlové ploténky, rehabilitace
|
|
|
Stresory působící na pacienty v nemocniční péči.
PECHOVÁ, Veronika
Diplomová práce byla zaměřena na stresory působící na pacienty v nemocniční péči. Teoretická část popisuje stres a stresory, vliv stresu na zdravotní stav, dále se zmiňuji o zdraví a nemoci a o významu podpory rodiny v průběhu léčby. V praktické části porovnávám výsledky, které jsem získala ze tří zdravotnických zařízení. Jako první cíl mé práce bylo zjistit, s jakými stresory se hospitalizovaní pacienti nejčastěji setkávají. K tomuto cíli byla stanovená hypotéza. H1 - Výše stresové zátěže u pacientů je závislá na míře informovanosti o onemocnění a průběhu léčby a ošetřovatelské péči. Dalším mým cílem bylo porovnat, zda se výše stresu liší na jednotlivých odděleních. K tomuto cíli jsem si stanovila druhou hypotézu. H2 - Výše stresu je ovlivněna typem oddělení, na kterém je pacient hospitalizován. Jako poslední cíl jsem si vytýčila zjistit, co pacientům pomáhá při zvládání stresové situace. K tomuto cíli jsem si stanovila třetí hypotézu. H3 - Zvládání stresu při pobytu v nemocnici je závislé na funkčnosti rodiny a přístupu ošetřovatelského personálu. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 21 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byly vybrány tři zdravotnická zařízení. Cílovou skupinou byli klienti hospitalizovaní v nemocnici v Českých Budějovicích dále nemocnici v Českém Krumlově a v nemocnici v Prachaticích. Celkový počet správně vyplněných dotazníků činí 228, čili celková správná návratnost ze 400 dotazníků činí 57%. Výsledky prokázaly, že hypotéza č.1 má významný vliv na stres pacientů, protože pacienti s vysokou informovaností prožívají jen v 6,9 % vysoký stres a pacienti s nedostatečnou informovaností prožívají až v 58,6 % vysoký stres. U hypotézy č. 2 se také podařilo prokázat významný vliv, jelikož na chirurgickém oddělení prožívá až 20,2 % pacientů vysoký stres a na interním oddělení pouze 5,3 % respondentů. U hypotézy č. 3 se rovněž prokázal významný vliv, protože pacienti s fungující rodinou prožívají nízký stres ve větší míře, kdežto u pacientů s nefungující rodinou prožívá nízký stres pouze malý počet respondentů. Z rovna tak i přístup zdravotníků ovlivňuje výši stresu. Výsledky výzkumu lze nabídnout různým druhům zdravotněsociálních zařízení pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče a odstranění některých stresorů. Dále tyto výsledky mohou být nabídnuty i studentům zdravotnických oborů. Rozhodně však má tento výzkum výrazný význam pro komfort pacientů v různých typech již uváděných zařízení.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů.
PECHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce byla zaměřena na spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů. Teoretická část popisuje stáří a stárnutí, změny ve stáří, význam podpory rodiny, kvalitu poskytované péče a dále pak popisuje domovy pro seniory. V praktické části porovnávám dva kapacitně rozdílné Domovy pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou klienti v domovech pro seniory spokojeni s ošetřovatelskou péčí. K tomuto cíli byly stanoveny tři hypotézy. H1 klienti domova pro seniory jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, H2 velikost zařízení má vliv na spokojenost klientů s ošetřovatelskou péčí, H3 velikost zařízení má vliv na celkovou spokojenost klientů. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 23 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byla vybrána dvě zařízení. Větším zařízením byl Domov pro seniory Máj v Českých Budějovicích s celkovou kapacitou 127 klientů a menší zařízení reprezentoval Domov pro seniory v Kaplici s kapacitou 54 klientů. Celkem jsme rozdali 100 dotazníků a to do každého zařízení 50 dotazníků. Výsledky ukazují, že 50% klientů hodnotí ošetřovatelskou péči jako výbornou a 38% jako velmi dobrou. Hypotéza 1 se tedy potvrdila. Hypotéza 2 se také potvrdila, protože klienti v menším zařízení měli větší důvěru k ošetřujícímu personálu z důvodu bližšího a osobnějšího vztahu, a proto také následně lépe hodnotili kvalitu ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 se nepotvrdila. Velikost zařízení nemá vliv na celkovou spokojenost klientů. Porovnáním výsledků dotazníkového šetření obou domovů bylo zjištěno, že obě zařízení mají své klady i zápory. Jako pozitivní uváděli klienti z menšího zařízení osobnější přístup, rodinné prostředí a dostatečný klid. Negativně pak hodnotili nedostatek kulturního vyžití. U většího zařízení bylo pozitivně hodnoceno bohatší kulturní vyžití a naopak negativně hodnotili nedostatek klidu a méně osobní přístup ošetřovatelského personálu.
|
host ::
RSS.