|
|
Sociální služby pro osoby bez přístřeší pohledem zaměstnanců
PĚKNICOVÁ, Barbora
Tato práce pojednává o sociálních službách pro osoby bez přístřeší z pohledu jejich zaměstnanců. Cílem této diplomové práce je zmapovat bariéry, které ovlivňují poskytování sociálních služeb osobám bez přístřeší. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké bariéry vnímají sociální pracovníci při práci s osobami bez přístřeší? K hlavní výzkumné otázce byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Ty se týkaly toho, jak pracovníci vnímají bariéry z jejich osobní roviny, ze strany uživatelů, ze strany společnosti a z pohledu prostředí, ve kterém pracují. V teoretické části práce je popsán pojem bezdomovectví, sociální práce s osobami bez přístřeší, sociální služby pro osoby bez přístřeší, a nakonec jsou zmíněny vybrané organizace, které osobám bez přístřeší pomáhají. V empirické části práce je popsán samotný výzkum - cíle a výzkumné otázky, metodika a vlastní výsledky. K výzkumu byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Základní výběrový soubor pro tuto práci byl tvořen sociálními pracovníky pracujícími v registrovaných sociálních službách pro osoby bez přístřeší ve městě České Budějovice. Konečné výsledky ukazují mnoho bariér ve všech zmíněných oblastech. Některé z nich jsou například psychické obtíže klientů, jejich závislost na alkoholu a drogách. Velkou bariérou jsou pak dle pracovníků předsudky, kdy se setkávají se skutečností, že si společnost myslí, že si osoby bez přístřeší mohou za svou situaci samy a nechtějí ji řešit nebo je soudí podle vzhledu. Dále z výzkumu vyplynulo, že ze zkušenosti pracovníků společnost vnímá i sociální služby pro osoby bez přístřeší a profesi sociálního pracovníka spíše negativně. Další bariéry pracovníci vnímají ve svém pracovním prostředí, a to především ve smyslu prostorovém či materiálním. Pracovníci se při své práci necítí tak nebezpečně, jak by se mohlo zdát, občas se ale cítí bezmocní nebo zklamaní z toho, že klienti neudělají to, co by měli. Dalšími zjištěnými bariérami jsou systémové bariéry, které se dotýkají nedostatků v podobě poskytování zdravotní pomoci a nedostatků v sociálních službách pro osoby bez přístřeší. Výsledky této práce mohou sloužit jako doplňující studijní materiál, jako zpětná vazba pro pracovníky nebo jako podklad zřizovateli sociálních služeb ke zlepšení konkrétní služby.
|
|
|
Sociální sítě jako součást života mladé generace
PĚKNICOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá sociálními sítěmi a tím, jak je využívají mladiství ve svém běžném životě. Hlavním cílem práce je identifikovat silné a slabé stránky komunikace na sociálních sítích z pohledu jejich uživatelů. Prvním dílčím cílem je zmapovat faktory ovlivňující užívání sociálních sítí. Druhým dílčím cílem je zjistit, jak uživatelé sociálních sítí vnímají potřebu ochrany svého soukromí. V teoretické části je vymezen pojem sociální síť, popsány funkce sociálních sítí a také jednotlivé typy. Dále je popsána samotná komunikace na sociálních sítích a její pozitiva a negativa. V další části se zabývám riziky, která jsou spojena s užíváním těchto sítí a také preventivními programy, které u nás existují. Popsána je také možnost ochrany dat a soukromí. Jelikož je práce zaměřená na mladistvé, je zde popsáno vývojové období adolescence. Praktická část práce popisuje samotný výzkum cíle a hypotézy, metodologii a vlastní výsledky. Ke zjišťování informací byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Výběrový soubor tvořili studenti středních škol, konkrétně Střední zdravotnické školy v Táboře a Střední průmyslové školy strojní a stavební v Táboře. Výsledky výzkumu ukázaly, že 98,5 % respondentů sociální sítě využívá. Průměrný věk respondentů byl 18 let. Nejčastěji tyto sítě využívají z důvodu kontaktu s přáteli a k získání informací. Jako silnou stránku komunikace vidí to, že přes ně lze rychle a téměř bezplatně komunikovat a také to, že lze komunikovat se vzdálenými přáteli. Naopak jako slabou stránku vidí šikanu, kyberšikanu a snadné zneužití. Anonymitu na sociálních sítích vidí většina pozitivně, čímž se potvrdila i hypotéza. Ve většině případů si také uživatelé snaží chránit své soukromí. Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál nebo jako podklad k prevenci rizik užívání sociálních sítí.
|
host ::
RSS.