|
|
Zvláštnosti výslechu svědka - poškozeného
Píchová, Petra ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
- 61 - ZÁVĚR Výslech jako jeden z možných důkazních postupů, může mít vliv na objasnění či neobjasnění daného případu, protože je významným zdrojem informací o činu. Výslech osoby svědka-poškozeného je podle mého názoru jedním z nejtěžších úkonů v trestním řízení, neboť klade nároky jak na osobu svědka-poškozeného, tak na osobu provádějící její výslech. Poškozený sám často bývá oznamovatelem spáchaného trestného činu a zdrojem informací o něm. Zároveň bývá jeho výpověď důkazním prostředkem pro trestní řízení, a na ni se podobně jako na výpověď svědka vztahuje povinnost podat pravdivou výpověď, a případnou lživou výpověď hodnotit podle § 175 odst. 2 TZ jako trestný čin křivé výpovědi. Proto i výpověď svědka-poškozeného podléhá hodnocení věrohodnosti jeho osoby a pravdivosti výpovědi. Pro poškozeného představuje trestný čin i následný výslech určitě značnou psychickou zátěž. Mnohdy se stává, že poškozený nevnímá samotné následky trestného činu tak závažně, jako přístup orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu s ním, při samotném výslechu i při následných úkonech. Tím narážím na možná rizika vzniku sekundární viktimizace a jejích psychických následků, což bohužel není v praxi ojedinělé. Podle mého názoru by měli výslech poškozeného provádět vždy zkušení pracovníci seznámení s problematikou...
|
|
|
Zvláštnosti výslechu svědka - poškozeného
Píchová, Petra ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
- 61 - ZÁVĚR Výslech jako jeden z možných důkazních postupů, může mít vliv na objasnění či neobjasnění daného případu, protože je významným zdrojem informací o činu. Výslech osoby svědka-poškozeného je podle mého názoru jedním z nejtěžších úkonů v trestním řízení, neboť klade nároky jak na osobu svědka-poškozeného, tak na osobu provádějící její výslech. Poškozený sám často bývá oznamovatelem spáchaného trestného činu a zdrojem informací o něm. Zároveň bývá jeho výpověď důkazním prostředkem pro trestní řízení, a na ni se podobně jako na výpověď svědka vztahuje povinnost podat pravdivou výpověď, a případnou lživou výpověď hodnotit podle § 175 odst. 2 TZ jako trestný čin křivé výpovědi. Proto i výpověď svědka-poškozeného podléhá hodnocení věrohodnosti jeho osoby a pravdivosti výpovědi. Pro poškozeného představuje trestný čin i následný výslech určitě značnou psychickou zátěž. Mnohdy se stává, že poškozený nevnímá samotné následky trestného činu tak závažně, jako přístup orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu s ním, při samotném výslechu i při následných úkonech. Tím narážím na možná rizika vzniku sekundární viktimizace a jejích psychických následků, což bohužel není v praxi ojedinělé. Podle mého názoru by měli výslech poškozeného provádět vždy zkušení pracovníci seznámení s problematikou...
|
|
|
Problematika osobní asistence u lidí s handicapem
PÍCHOVÁ, Petra
Osobní asistence je jeden z druhů komplexní péče o osoby se zdravotním postižením, ale je velmi výjimečná tím, že klient, si sám určuje, jakou péči a v jakém rozsahu potřebuje a jakou chce využít. Bez služeb osobní asistence by klient v mnoha případech musel trvale žít v nějakém zařízení, kde by o něho bylo pečováno. Tato práce čtenáře na svém začátku informuje o teorii osobní asistence. Na prvních stranách jsou zpracovány informace týkající se uživatelů i poskytovatelů této sociální služby. Autor se dále zamýšlí nad novým zákonem 108/2006Sb. o sociálních službách, platným od 1.1.2007 , ve kterém je osobní asistence poprvé ve své historii ukotvena. Na následujících stranách popisuje změny, které zákon přináší pro poskytovatele i uživatele osobní asistence. Zmapování a definice problémů týkajících se právě této sociální služby, je hlavním cílem práce. Autor se snažil porovnat názory klientů a jejich rodinných příslušníků s názory osobních asistentů na problematiku osobní asistence. Čtenář by se měl, mimo jiné, dozvědět, co tato profese obnáší, udělat si představu, jak asistence vlastně probíhá a jaký člověk ji může provádět. Tato práce se zabývá problematikou osobní asistence a jejím posláním bylo na problémy poukázat. Hlavní přínos je v nastínění problémů osobní asistence, zmapování názorů respondentů, kteří byli z řad uživatelů, osobních asistentů a rodin lidí se zdravotním postižením a v seznámení čtenářů s osobností asistenta a sociální službou osobní asistence. Přínos této práce je o to větší, že začal platit nový zákon o sociálních službách a tím nastaly nové problémy v poskytování této sociální služby.
|
host ::
RSS.