|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Srovnání výrob těstovin v Evropě a v Asii
Píšťková, Magdalena ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce pojednává o rozdílech ve výrobě evropských a asijských nudlí. Úvodní část je věnována pšenici jako základní surovině pro výrobu těstovin. Je zde popsána stavba a chemické složení zrna, podmínky pěstování pšenice i pšenice tvrdá Triticum durum. Následující kapitola je věnována nejdůležitějšímu pšeničnému produktu - pšeničné mouce. Zachycuje výrobu a skladování mouky, vady a druhy mouky. Není opomenuta ani semolina - mouka z Triticum durum. Podrobněji je zde popsána klasifikace těstovin, technologie výroby těstovin v Evropě a Asii. Dále práce pojednává o základních surovinách při výrobě těstovin a nudlí, aditivních látkách přidávaných za účelem dosažení lepších nutričních hodnot, lepší barvy a chuti výrobku. V závěru jsou shrnuty rozdíly mezi základními surovinami pro výrobu, stejně jako mezi surovinami přidanými za různými účely. Nastíněny jsou i rozdíly v technologických postupech výroby.
|
|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Srovnání výrob těstovin v Evropě a v Asii
Píšťková, Magdalena ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce pojednává o rozdílech ve výrobě evropských a asijských nudlí. Úvodní část je věnována pšenici jako základní surovině pro výrobu těstovin. Je zde popsána stavba a chemické složení zrna, podmínky pěstování pšenice i pšenice tvrdá Triticum durum. Následující kapitola je věnována nejdůležitějšímu pšeničnému produktu - pšeničné mouce. Zachycuje výrobu a skladování mouky, vady a druhy mouky. Není opomenuta ani semolina - mouka z Triticum durum. Podrobněji je zde popsána klasifikace těstovin, technologie výroby těstovin v Evropě a Asii. Dále práce pojednává o základních surovinách při výrobě těstovin a nudlí, aditivních látkách přidávaných za účelem dosažení lepších nutričních hodnot, lepší barvy a chuti výrobku. V závěru jsou shrnuty rozdíly mezi základními surovinami pro výrobu, stejně jako mezi surovinami přidanými za různými účely. Nastíněny jsou i rozdíly v technologických postupech výroby.
|
host ::
RSS.