|
|
Faktory ovlivňující úspěšnost vytrvalostního lovu
Červenková, Lucie ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Vytrvalostní lov spočívá v dlouhodobém honu za zvěří v typicky horkém a aridním prostředí do té doby, kdy u zvířete nastane vyčerpání a je dostiženo. Tento způsob zisku živočišné potravy v evoluci rodu Homo sehrál důležitou roli a stojí za mnoha adaptacemi k vytrvalostnímu pohybu, potažmo běhu. Tato práce zkoumá, které adaptace byly pro využívání tohoto typu lovu jako subsistence podmiňující. Zaměřuje se nejprve na termoregulační adaptace, ke kterým v evoluci homininů docházelo, a jak se mohou uplatňovat při strategii lovu. Dále se týká adaptací spojených s transportem kyslíku, k čemuž byly využity především informace o dnešních vytrvalostních sportovcích. Cílem je zjistit, které morfologické a fyziologické faktory hrají při úspěšnosti nejdůležitější roli, dále pak popsat vliv genetiky a tréninku na vytrvalost. V neposlední řadě se práce zaměřuje na téma lovkyň a pravděpodobnost jejich podílu na vytrvalostním lovu. Zjišťuje také významné adaptace u žen, které mohly pro tento typ lovu představovat výhodu. Klíčová slova: vytrvalostní lov, evoluce, H. erectus, termoregulační adaptace, pocení, VO2max, žena lovkyně
|
|
|
Působení chladu na člověka z pohledu fyziologie a ekologie
Chvojková, Anna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chladu a jeho působením na člověka. Cílem práce je porovnat, jak významně různé faktory, jako jsou tělesné proporce, množství hnědé tukové tkáně (BAT), věk či pohlaví, ovlivňují fyziologickou odpověď na chlad. Dle dostupné literatury je fyziologická odpověď na chlad závislá zejména na tělesných proporcích a množství BAT, zatímco faktory jako věk a pohlaví se v odpovědi tak významně neodrážejí. Druhým cílem je ověřit, zda se ekogeografická pravidla uplatňují i na lidské populace a představit adaptace na chlad konkrétní arktické populace - evropských Sámů. Sámové mají široký trup a krátké končetiny, čímž omezují tepelné ztráty. Tyto proporce odpovídají ekogeografickým pravidlům. Posledním zaměřením práce je posouzení možného využití chladové expozice ve zdravotnictví či sportovní fyzioterapii. Chladová terapie může pomoci při léčbě zánětlivých onemocnění, obezity, depresí či regeneraci svalů při sportu. Nicméně pro další využití chladové terapie v lékařské praxi je nezbytné důkladné studium mechanismů, jakými chlad působí na konkrétní nemoci a vymezení optimálních podmínek, za jakých je chladová terapie účinná.
|
host ::
RSS.