|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty trestného činu vraždy
Odlasová, Ludmila ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
V úvodu mojí rigorózní práce jsem vymezila čtyři hypotézy, které se mi dle mého názoru podařilo bez závažných pochybení naplnit. Jsem si vědoma toho, že téma vraždy a jejích trestněprávních a kriminologických aspektů je velice rozsáhlé a dalo by se zpracovat podrobněji. Z důvodu omezení rozsahem práce jsem se proto snažila o poskytnutí ucelených a nejdůležitějších informací. V první části práce, tedy části zabývající se trestněprávními aspekty trestného činu vraždy, bylo mým cílem naplnit dvě hypotézy. První se zabývala otázkou, zda je zahraniční trestněprávní úprava o usmrcení člověka toliko rozdílná oproti úpravě české. Ze srovnávaných zemí lze uvést, že v Německu, Rakousku a Velké Británii jsou trestní zákony staré a ne příliš podrobné, naopak v případech vraždy lze čerpat z poměrně rozsáhlé judikatury. Trestněprávní úprava je tak mnohem pružnější díky nepotřebnosti neustálých novel. To však platí jen v rámci zásady "není trestu bez zákona". Naopak v české republice a na Slovensku, kde byly přijaty nové trestní zákoníky, je právní úprava modernější, podrobnější a odpovídá zásadám demokratického právního státu. Na závěr této první hypotézy lze uvést, že mezi českou a srovnávanou zahraniční trestněprávní úpravou neexistují markantní rozdíly. Jako například výraznější odlišnosti lze snad uvést jen to, že v...
|
|
|
Trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou
Odlasová, Ludmila ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Tato práce se skládá z devíti kapitol a zaměřuje se především na trestněprávní aspekty trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou. První kapitola obsahuje úvod do problematiky, tedy především stručný historický exkurz a rozbor současné právní úpravy. V další kapitole jsem se věnovala obecnějšímu pojednání o privilegované skutkové podstatě. Následující část práce se podrobněji zabývá znaky skutkové podstaty trestného činu vraždy novorozence. Konkrétně jde o subjekt, subjektivní stránku, objekt a objektivní stránku. V rámci kapitoly o subjektivní stránce (Psychický stav matky jako typový znak trestného činu) věnuji více pozornosti motivu trestného činu a problematickému pojmu "rozrušení způsobené porodem". Snažím se o vymezení doby trvání rozrušení způsobeného porodem. V kapitole o objektu trestného činu, nazvané Život novorozence jako objekt trestného činu, věnuji prostor hlavně hmotnému předmětu útoku. Snažím se předložit různé pohledy na problematiku stanovení počátku lidského života. Kapitola šestá (Smrt novorozence jako následek jednání matky) pojednává o jednotlivých způsobech vražedných jednání, které jsou doplněné kazuistikami. V této části se také zaměřuji na vymezení pojmů, které mohou působit obtíže při výkladu. Jde o pojmy " období před porodem" a "období bezprostředně po porodu"....
|
host ::
RSS.