|
|
Funkčnost a efektivita systému HACCP a nutriční jakost stravy v zařízení společného stravování
OŠMEROVÁ, Lucie
Cíle: Prvním cílem diplomové práce bylo analyzovat funkčnost a efektivnost systému HACCP ve vybraném zařízení společného stravování. Dalšími cíli bylo zjistit způsob sestavování jídelníčku a zjistit spokojenost strávníků se skladbou stravy. Výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem je kontrolováno dodržování správných teplot při expedici pokrmů v gastronádobách a při jejich přímém výdeji? 2. Jak je naplňován časový plán rozvozu pokrmů? 3. Jakým způsobem je sestavován jídelníček? 4. Jak jsou strávníci spokojeni se skladbou stravy? Metodika: V praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Realizovalo se pomocí sekundární analýzy dat systému HACCP, terénního šetření měřením teplot a účastí na rozvozu pokrmů. Dále byl realizován osobní rozhovor s vedoucí o znalostech výživových doporučení a způsobu sestavování jídelníčku. Byly provedeny osobní rozhovory s patnácti strávníky. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že ačkoli byly objeveny nedostatky v legislativě a výrobním diagramu systému HACCP, stanovený kritický kontrolní bod měření teplot pokrmů je účinný. Plán rozvozu obědů se dodržel. Bylo navrženo navýšení kritické meze u tohoto kritického kontrolního bodu. Bylo doporučeno zavést kritický kontrolní bod při příjmu surovin. Dále bylo zjištěno, že jídelníček je sestavován dle preferencí strávníků. Vedoucí má nedostatečné znalosti výživových doporučení. Byl pro ni vytvořen informační leták a recept zdravé alternativy tradičního pokrmu. Strávníci právě preferují tradiční pokrmy české kuchyně. Upřednostňují masné pokrmy, z úprav smažení a pečení. Nemají zájem přidávat bezmasé zeleninové pokrmy a luštěniny. Získané poznatky mohou přispět vybranému závodnímu stravování i jiným stravovacím podnikům, dále pracovníkům ochrany veřejného zdraví a studentům tohoto oboru.
|
|
|
Kvalita a kvantita pohybových aktivit v těhotenství
OŠMEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na pohybové aktivity vykonávané těhotnými ženami, u kterých probíhá fyziologické těhotenství. V teoretické části je charakterizováno těhotenství fyziologické, rizikové a patologické. Charakterizovány jsou příznaky těhotenství, fyzické a psychické změny spojené s těhotenstvím. Další část se věnuje významu pohybových aktivit, vlivu na zdravotní stav těhotné ženy a vlivu na plod. Popsány jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, mezi něž patří chůze, plavání, tanec, jízda na kole, jóga, speciální tělocvik a další. Dále pak i nevhodné pohybové aktivity, mezi něž se řadí sjezdové lyžování, tenis, squash či bruslení. Popsány jsou i kontraindikace pohybových aktivit v těhotenství. Praktická část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění preferencí pohybových aktivit těhotných žen, jejich možnostech vykonávání pohybových aktivit v jejich okolí a také to, zda jsou informovány svým gynekologem o vhodných možnostech výkonu pohybových aktivit v těhotenství. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření probíhalo pomocí řízených rozhovorů, jež byly zaznamenávány na nahrávací zařízení a poté přepsány do písemné formy. Dotazované ženy byly oslovovány v centrech pro těhotné ženy a gynekologických ordinacích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo od 3. do 18. března 2016. Rozhovory, které byly složeny z šestnácti otázek, poskytlo celkem šestnáct těhotných žen. Pro vytvoření myšlenkových map byly použity informace od všech respondentek. Celkem bylo vytvořeno osm kategorií, v nichž je znázorněno celkem devět myšlenkových map. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají pohybové aktivity ženy v těhotenství a jaké je jejich povědomí o možnostech vykonávání pohybových aktivit. Byly položeny tři výzkumné otázky. První otázka zněla: Jakému druhu pohybových aktivit se ženy v těhotenství věnují nejčastěji? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké mají těhotné ženy možnosti k vykonávání pohybových aktivit ve svém okolí? A třetí otázka se týkala informovanosti těhotných žen gynekologem: Jsou těhotné ženy informovány svým gynekologem o možnostech pohybových aktivit? Z šetření vyplynulo, že oslovenými těhotnými ženami byla nejčastěji preferována chůze. Dále je v oblibě cvičení pro těhotné, jóga. Mezi uvedenými pohybovými aktivitami byla i jízda na stacionárním kole, cvičení na gymnastickém míči a agility. Z poskytnutých odpovědí dále vyplývá, že těhotné ženy mají dostatek pohybových aktivit v těhotenství a také samy pociťují, že mají dostatek pohybu. Mezi možnostmi, které těhotné ženy dále mají k vykonávání pohybových aktivit, má své místo plavání, jóga, kurzy pro těhotné, cvičení na míči, pilates, běh a nordic walking. Z rozhovorů je ale jasné, že se těhotným ženám ve větší míře nedostává informací ze strany gynekologů o možnostech pohybových aktivit v těhotenství. I přesto, že jde o téma aktuální, stále není tato problematika zcela jasná. Z výzkumu by mohli čerpat hlavně gynekologové, případně porodní asistentky. Výzkum by mohl přispět ke zlepšení edukace těhotných žen o jejich možnostech pohybových aktivit, aby neohrozily ani sebe, ani nenarozené dítě.
|
host ::
RSS.