|
Z dějin lesního družstevnictví v českých zemích. Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi (1930-1959).
Jakubská, Jana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Gustav (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje v nárysu historický vývoj, legislativní základnu a organizaci českého lesního družstevnictví coby pohříchu pramálo zmapovaného střípku pestré mozaiky dějin družstevnictví. Především však skládá podrobný obraz třicetileté existence Lesního družstva obcí se sídlem v Přibyslavi u Havlíčkova Brodu, které bylo od 30. let minulého století jedním z největších a nejúspěšnějších družstev této kategorie v českých zemích. Postupně se tak stalo vzorovým družstvem a garantem pro ostatní podniky obdobného charakteru. Pramenný výzkum dovolil rovněž drobné biografické sondy a diplomatické zkoumání úředních písemností vzešlých z provozu studovaného podniku. Stanovený cíl se opírá o rozbor archivních pramenů, dobového tisku a odborné literatury, provedený na základě metodologického zázemí hospodářských dějin v kombinaci s využitím dalších historických a statistických metod. Časový rámec integrální části práce je vymezen obdobím let 1930- 1959, tedy dobou právní existence analyzovaného družstva. V případě ozřejmění formování lokálních snah o založení družstva je spodní časová hranice doplněna skutečnostmi z období před vznikem první Československé republiky čili před rokem 1918. Klíčová slova dějiny, lesní hospodářství, družstva lesní, české země, Přibyslav, 20. století
|
|
Česká lesnická jednota ve druhé polovině 19. století
Hronský, Matěj ; Novotný, Gustav (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Les byl vždy zdrojem dřeva pro otop a stavební materiál, bez nichž by nemohla společnost existovat. Jeho správa však byla svěřena nezkoušeným lesníkům a myslivcům, kteří, stejně jako majitelé lesů, měli hmotný zájem na maximálním finančním zisku z lesů. Tato situace, vedoucí k devastaci lesa a jeho hrozícímu zániku, se začala měnit až tehdy, když si zainteresovaní lidé uvědomili důležitost lesů. Zlom nastal v 18. století; les již nebyl považován pouze za zásobárnu dřeva, vhodnou k co nejrychlejšímu zpeněžení a ponechání svému osudu, ale jako nutná podmínka pro zdárný vývoj a fungování celého státu. Tomu pak také odpovídaly změny v hospodaření a první státní zásahy do lesního hospodaření - především v podobě lesního řádu Marie Terezie z roku 1754.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |