Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Monitoring a ochrana biotopů naučné stezky Pustý rybník u Dymokur
Nouzovský, Petr ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést mykologický průzkum dané lokality se zaměřením na výskyt a inventarizaci ohrožených a vzácných druhů makromycetů. Dále byly posouzeny antropogenní vlivy, které postihují dané území, a hodnota vybraných biotopů. Jednalo se o první ucelený mykologický průzkum lokality, který byl prováděn od roku 2011 do roku 2015. Naučná stezka Pustý rybník u Dymokur je pozůstatek středověké bazické dubohabřiny s téměř bezzásahovým managementem. Z přirozeného společenstva Carpinion se na lokalitě hojně vyskytují Quercus petraea, Quercus robur, Carpinus betulus, Tilia cordata a Acer campestre. Přirozené lesní společenstvo Carpinion poskytuje velmi pevnou a dlouhověkou mykorhizu. Minoritně se zde vyskytují též přirozený Crataegus monogyna, Quercus petraea, Fraxinus excelsior a Alnus glutinosa. Nepůvodní jsou zde pouze pionýrská Betula pendula a před cca 60 lety vysázený porost Pseudotsuga menziessii. Výsledkem mykologického průzkumu, který začal na jaře roku 2011 a byl ukončen 31. 12. 2015, bylo zjištění a zaznamenání výskytu 294 druhů makromycetů. Z tohoto celkového počtu bylo nalezeno a zdokumentováno 39 vzácných a chráněných druhů hub. Z makromycetů, jež nepodléhají ochraně, bylo nalezeno a určeno 27 askomycet a 267 bazidiomycet. Ze zákonem chráněných druhů byl na studovaném území zjištěn výskyt následujících druhů: Boletus fechtneri (§1), Xerocomus moravicus (§1), Tuber aestivum (§1), Volvariella caesiotincta (§2), Otidea concinna (§2) a Russula alnetorum (§3), z druhů řazených do Červeného seznamu hub ČR patří k nejvýznamnějším nálezy druhů: Boletus fuscoroseus (CR), Boletus rhodopurpureus (CR), Boletus satanas (NT), Rubinoboletus rubinus (NT), Hygrophorus persoonii (CR), Lactarius lacunarum (NT), Lactarius pterosporus (NT), Lactarius zonarius (VU), Amanita echinocephala (EN). V další části práce je kladen důraz na zhodnocení antropogenních vlivů a celkového managementu na lokalitě, stejně tak na přirozenou sukcesi. Majoritně je zaměřen na následnou péči o krajinu v závislosti na výskytu vzácných a chráněných druhů hub a rostlin a na zhodnocení sledovaných biotopů na lokalitě. S ohledem na zajímavé přechodové hranice, v jinak uceleném přirozeném biotopu, kde byly nalezeny další vzácné druhy hub, bylo na několika místech měřeno a zaznamenáno pH půdy. Fotografická dokumentace, která je součástí přílohy a inventarizace taxonů, může být použita jako podnět ke znovu vytvoření starých a zašlých naučných tabulí na zkoumané lokalitě, stejně tak může být využita k vytvoření maloplošného chráněného území. Exsikáty byly zatím uloženy jako studijní materiál v soukromém herbáriu autora. Tato diplomová práce shrnuje pětiletou mykologickou studii předmětné lokality a striktně zdůvodňuje použití nejvhodnějšího managementu s ohledem na výskyt vzácných a chráněných druhů hub.
David Popper a jeho Vysoká škola violoncellové hry op. 73
Nouzovský, Petr ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
V této práci mi dovolte poukázat na violoncellistu, skladatele a kantora světového renomé - Davida Poppera. Dovoluji si vám představi svůj pohled na důležitost jeho Vysoké školy violoncellové hry op. 73, dle mého názoru nepostradatelnou součást růstu violoncellistů na celém světě. Za zajímavé považuji i porovnání jeho díla se známými skladbami jeho i autorů jiných.
Johannes Brahms a jeho instrumentální koncerty
Nouzovský, Petr ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (oponent) ; Chuchro, Josef (oponent)
Bakalářská práce na téma Johannes Brahms a jeho instrumentální koncerty byla napsána jako můj obdiv k tomuto hudebnímu skladateli a jeho dílu především proto, že mne zaujaly violoncellové sonáty Johannesa Brahmse pro jejich upřímnou hloubku a skromnost projevu .Domnívám se však, že na rozdíl od porovnání těchto skladeb je zajímavější sdělit můj názor na jeho koncertní díla z důvodu jejich složitější struktury a obsahové důležitosti. V práci se zabývám popisem a rozborem jeho instrumentálních koncertů a porovnáním dvou nahrávek Brahmsova dvojkoncertu a moll pro housle, violoncello a orchestr op. 102. Rád bych touto prací poukázal na fakt, že Johannes Brahms je jedním z největších skladatelů všech dob a že jeho hudební odkaz je nabývá na významu po přihlédnutí k jeho osobnostní velikosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.