|
|
Pohyb z centra na periferie: Společenský život pražských Němců na periferiích v období první republiky
Tvrdá, Kristina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj společenského a kulturního života pražských Němců ve 20. a 30. letech 20. století na vybraných tehdejších pražských předměstích. Pražské německé obyvatelstvo tvořilo v Československu v meziválečné době jedinečnou společnost, která do značné míry formovala celkový multietnický charakter samotného města. Ačkoliv se německy mluvící obyvatelstvo muselo v novém státě vyrovnat s pozicí národnostní menšiny a nacionalistickými protiněmeckými náladami, docházelo k jejich početnímu růstu a k rozvoji jejich společnosti. Hlavním místem společenského života pražských Němců zůstávalo i nadále centrum Prahy, se vznikem Velké Prahy v roce 1922 však docházelo k eskalaci jejich migrace z vnitrozemí do Prahy, ale také z historického centra Prahy do nově připojených čtvrtí. Díky postavení hlavního města a rozvoji městské infrastruktury během 20. a 30. let nabízela Praha nový prostor pražských předměstí, která pražské německé obyvatelstvo využilo ke svému rozvoji v kulturní nebo hospodářské oblasti. I když se jedná o oblast Prahy, kterou obývala pouze malá část pražských Němců, jednoznačně přispěli k rozvoji jednotlivých čtvrtí. V některých případech se jednalo o jednotlivá místa spojená s pražskými Němci, jako divadla nebo strojírenské závody, v jiných se jednalo o celé bloky domů a ulice....
|
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
host ::
RSS.