Hlavní stránka > Výsledky hledání: Nejedlý, Vratislav
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Restaurování malířských děl v Čechách a v Itálii 1945-1970. Srovnání metodologických východisek české restaurátorské školy s italskou teorií restaurování
 Jebavá, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nejedlý, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je vzájemně porovnat českou a italskou teorii restaurování: to znamená formulovat teoretické podhoubí přístupu české restaurátorské školy a uvést je do kontextu teorie Cesara Brandiho. Prvním krokem je definovat moderní koncepci restaurování a odlišit ji od tradičního pojetí. Moderní přístup klade na první místo dokumentární hodnotu památky. Základním požadavkem se tak stává respektování autentického materiálu. V Itálii se o to zasloužila především tzv. filologická metoda památkové péče, jejímž představitelem byl Camillo Boito a Giovanni Battista Cavalcaselle. V prostoru střední Evropy má zakladatelský význam teorie Aloise Riegla a Maxe Dvořáka. Důležitou roli v konstituování moderní restaurátorské disciplíny má rozvoj fyzikálních a chemických metod průzkumu na počátku 20. století. Teoretické myšlení o restaurování v Itálii se soustředilo především kolem Istituto Centrale del Resaturo, o jehož založení se zasadil Carlo Gilulio Argan a Cesare Brandi. Brandiho teorie restaurování byla formulována na základě jeho dvacetileté praktické zkušenosti s restaurováním v pozici ředitele ICR. V Čechách se moderní koncepce restaurování utvářela zpočátku v restaurátorské dílně Obrazárny vlasteneckých přátel umění pod vedením Vincence Kramáře a posléze v pedagogickém i odborném díle prof. Bohuslava...
Úplný záznam
Restaurování malířských děl v Čechách a v Itálii 1945-1970. Srovnání metodologických východisek české restaurátorské školy s italskou teorií restaurování
 Jebavá, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nejedlý, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je vzájemně porovnat českou a italskou teorii restaurování: to znamená formulovat teoretické podhoubí přístupu české restaurátorské školy a uvést je do kontextu teorie Cesara Brandiho. Prvním krokem je definovat moderní koncepci restaurování a odlišit ji od tradičního pojetí. Moderní přístup klade na první místo dokumentární hodnotu památky. Základním požadavkem se tak stává respektování autentického materiálu. V Itálii se o to zasloužila především tzv. filologická metoda památkové péče, jejímž představitelem byl Camillo Boito a Giovanni Battista Cavalcaselle. V prostoru střední Evropy má zakladatelský význam teorie Aloise Riegla a Maxe Dvořáka. Důležitou roli v konstituování moderní restaurátorské disciplíny má rozvoj fyzikálních a chemických metod průzkumu na počátku 20. století. Teoretické myšlení o restaurování v Itálii se soustředilo především kolem Istituto Centrale del Resaturo, o jehož založení se zasadil Carlo Gilulio Argan a Cesare Brandi. Brandiho teorie restaurování byla formulována na základě jeho dvacetileté praktické zkušenosti s restaurováním v pozici ředitele ICR. V Čechách se moderní koncepce restaurování utvářela zpočátku v restaurátorské dílně Obrazárny vlasteneckých přátel umění pod vedením Vincence Kramáře a posléze v pedagogickém i odborném díle prof. Bohuslava...
Úplný záznam

Viz též: podobná jména autorů
3 Nejedlý, Vladimír
4 Nejedlý, Vladislav
2 Nejedlý, Vojtěch
1 Nejedlý, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English