|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
|
Sezónnost sňatečnosti
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce nese název Sezónnost sňatečnosti a jejím primárním cílem je zachytit a analyzovat změny ve vývoji rozložení sňatků podle měsíců v roce v českých zemích od počátku 17. století do současnosti. Sezónnost sňatečnosti je prezentována formou sezónních indexů sňatečnosti a variačních koeficientů vypočtených pro jednotlivá období. V dávném období je zdůrazněn vliv dvou nejvýznamnějších církevních svátků a zemědělského roku na termín konání svatby, období po druhé světové válce je charakteristické vznikem květnové pověry o nešťastném osudu manželství uzavřených v květnu, jejíž vliv se v posledních letech stále zmírňuje a volba termínu sňatku je tak dnes více ovlivněna počasím, které v daném ročním období panuje nebo zajímavými magickými daty. V období 2003-2010 je zachycena i odlišná sezónnost sňatečnosti podle pořadí sňatku. Práce se dále zabývá mezinárodním srovnáním sezónnosti sňatečnosti v letech 2000-2010, pro které bylo vybráno pět zemí. Itálie a Chorvatsko reprezentuje země se silnější křesťanskou tradicí, Katar zastupuje země s islámským náboženstvím a země Lotyšsko a Mauricius byly vybrány pro své odlišné klimatické podmínky.
|
host ::
RSS.