|
|
Eugen Ionescu/Eugène Ionesco - život a dílo
Našincová, Klára ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat autorovu hlubokou zakotvenost v rumunské literární tradici (Urmuz, I. L. Caragiale), pokusit se dovodit, že poetika jeho slavných her je v jádru obsažena už v tvorbě z 30. let a ozvuky osobních i uměleckých zkušeností z Rumunska se dají vysledovat i v jeho francouzském, vyzrálém tvůrčím období. Ionescovo dílo tak bude u nás poprvé nahlédnuto v jeho celistvosti, protože čeští i západní vykladači a komentátoři autorovo rumunské období vesměs zcela opomíjeli. Klíčová slova Eugen Ionescu, Eugène Ionesco, rumunská literatura XX. století, francouzská literatura XX. století, meziválečné období, absurdní divadlo, exilová literatura
|
|
|
Eugen Ionescu/Eugène Ionesco - život a dílo
Našincová, Klára ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat autorovu hlubokou zakotvenost v rumunské literární tradici (Urmuz, I. L. Caragiale), pokusit se dovodit, že poetika jeho slavných her je v jádru obsažena už v tvorbě z 30. let a ozvuky osobních i uměleckých zkušeností z Rumunska se dají vysledovat i v jeho francouzském, vyzrálém tvůrčím období. Ionescovo dílo tak bude u nás poprvé nahlédnuto v jeho celistvosti, protože čeští i západní vykladači a komentátoři autorovo rumunské období vesměs zcela opomíjeli. Klíčová slova Eugen Ionescu, Eugène Ionesco, rumunská literatura XX. století, francouzská literatura XX. století, meziválečné období, absurdní divadlo, exilová literatura
|
|
|
Mircea Eliade jako dramatický autor
Našincová, Klára ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato práce vymezuje autorský typ spisovatele Mircei Eliada jako dramatického autora včetně recepce jeho díla soudobými kritiky v porovnání s jeho subjektivním viděním těchto děl. Ozřejmí také pozadí jejich vzniku. Posoudíme, zda a jak souvisí Eliadovy povídky a deníky s jeho dramaty. U hry Ifigenie zhodnotíme, nakolik se Eliadův přístup liší od pojetí tvůrců, kteří zpracovali obdobné téma v minulosti (Euripidés, Jean Rotrou, Jean Racine, Johann Wolfgang Goethe) a do jaké míry čerpá z rumunských lidových balad (Jehnička a Mistr Manole). Ve zbývajících dramatických textech pak zjistíme, jak se do nich promítá Eliade jako religionista, zejména jeho teorie o teroru dějin (v dramatickém zlomku 1241), teorie o posvátném a profánním ve hře Lidé a kameny a reakce na mýtus tvořící se kolem osobnosti sochaře Constantina Brâncușie v dramatu Nekonečný sloup. Většina použitých textů (jak odborných, tak beletristických) je k dispozici v původním znění v poznámce pod čarou nebo v příloze. Překlad některých textů byl součástí odborné práce.
|
host ::
RSS.