|
|
Potřebnost domácí hospicové péče na Písecku
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá problematikou potřebnosti služeb domácí hospicové péče na Písecku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zájem o poskytování této komplexní péče, která se snaží uspokojit jak fyzické, tak i psychické, sociální a duchovní potřeby člověka. Byl zjišťován nejenom názor na potřebnost poskytování specializované paliativní péče, ale také důvody, které vedou rodiny k péči v domácím prostředí. V teoretické části je přiblížena problematika týkající se hospicové péče. V práci je zmíněna historie, současnost, legislativa a financování hospicové péče v České republice. Další kapitola se podrobněji věnuje jedné z forem paliativní péče, kterou je domácí hospicová péče. Prostor je také věnován potřebám umírajícího a rodině, která má nezastupitelný význam při péči o nevyléčitelně nemocné. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru podle návodu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 18 komunikačních partnerů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Z výsledku výzkumu vyplývá, že jak odborná veřejnost, tak pečující rodiny mají zájem o poskytování specializované paliativní péče. Odborná veřejnost vítá nabídku domácí hospicové péče a pokládá ji za důležitou a potřebnou v nabídce různých typů péče o pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Rodiny pacientů v terminálním stádiu nemoci mají zájem o domácí hospicovou péči jako jednu z variant nabízených služeb. Důvodem rodin, při rozhodování o péči v domácím prostředí, jsou zdravé a pevné vztahy k umírajícímu člověku. Závěry z tohoto výzkumu mohou přispět k bližšímu náhledu na tuto problematiku nebo se mohou stát zdrojem informací pro rodiny, které stojí před složitým rozhodnutím péče o vážně nemocného člena rodiny v domácím prostředí.
|
|
|
Možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku.
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Zaměstnání znamená pro všechny lidi jistou míru integrace do společnosti. Je pro ně existenčním zajištěním, určitou mírou nezávislosti, osobním rozvojem, sociálním kontaktem i odpovědností. Proto i pro člověka se zdravotním postižením je důležité, aby se měl možnost začlenit do pracovního procesu a našel na pracovním trhu uplatnění. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují, že lidí se zdravotním postižením je v České republice více než jeden milion, je zapotřebí problematiku jejich pracovního uplatnění řešit. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti uplatnění mají lidé se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku a najít odpověď na výzkumnou otázku, zda mají o toto uplatnění zájem. Výzkumný vzorek tvořilo pět osob s mentálním a pět osob s tělesným postižením, kteří již mají zkušenost na pracovním trhu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých klíčových pojmů v této oblasti a na bližší seznámení s problematikou zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, včetně legislativy v České republice. Přibližuje také organizace, které se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v Písku zabývají. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda sběru dat dotazování, s technikou rozhovoru podle návodu. Data byla zpracována prostřednictvím obsahové analýzy rozhovoru. Výsledky ukázaly, že osoby se zdravotním postižením mají zájem pracovat. Vedou je k tomu různé důvody. Jsou jimi finance, kontakt s lidmi, zkrácení dlouhé chvíle. Preference těchto důvodů jsou rozdílné u osob s mentálním a tělesným postižením. U osob s mentálním postižením, které nejsou zatíženy existenčními starostmi, převažuje jako důvod hledání zaměstnání zkrácení dlouhé chvíle. Naopak nejčastěji uváděným důvodem u osob s tělesným postižením jsou finance. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že osoby s mentálním postižením mají převážně jedinou šanci nalézt zaměstnání na chráněném pracovním trhu, kdežto u osob s tělesným postižením je pravděpodobnost uplatnění na volném i chráněném trhu práce vyrovnaná. Výsledky výzkumu potvrdily, že vzdělání je jedním z důležitých předpokladů k získání zaměstnání. Lidé s mentálním postižením jsou v tomto ohledu oproti lidem s tělesným postižením znevýhodněni. Jejich dané dispozice jim většinou nedovolují zvýšit si kvalifikaci a jejich šance na pracovní uplatnění je nižší. Při hledání zaměstnání narážejí lidé se zdravotním postižením na různé komplikace. Ty se týkají druhu jejich postižení, vzdělání, malé informovanosti ze strany lidí s postižením i potencionálních zaměstnavatelů, a také neustále přetrvávajících předsudků ve vztahu k lidem se zdravotním postižením. Díky vytrvalé snaze Úřadu práce a neziskových organizací jsou však možnosti získat zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením stále větší. Závěr práce konstatuje, že nelze brát osoby se zdravotním postižením jako jednu homogenní skupinu. Je potřeba rozlišovat druh a hloubku postižení, a také individuální schopnosti každého člověka. Problémem při uplatňování na trhu práce je malá informovanost lidí se zdravotním postižením o jejich právech, a také nízké povědomí zaměstnavatelů o výhodách a nevýhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.