Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Investigation of the role of the KEAP1-NRF2 antioxidant pathway in the therapy of secondary acute myeloid leukaemia
Myšáková, Michaela ; Pimková, Kristýna (vedoucí práce) ; Suttnar, Jiří (oponent)
Vznik rezistence na terapii je dlouhodobým problémem při léčbě nádorových onemocnění, zejména při léčbě myelodysplastického syndromu (MDS) a akutní myeloidní leukémie (AML), u nichž je hypomethylační lék 5-azacytidin (AZA) první volbou. Pro zvýšení terapeutické účinnosti se AZA často kombinuje s dalšími látkami, jako je pevonedistat (Pevo), inhibitor NEDDylace zaměřený na ubikvitin-proteazomový systém. Ačkoliv první výsledky ukázaly synergický účinek kombinace AZA a Pevo při léčbě MDS a AML, byla popsána duální rezistence, což podtrhuje důležitost pochopení mechanismů stojících za vznikem této rezistence. Naše předchozí výsledky prokázaly zásadní roli redoxní homeostázy a antioxidačního systému reprezentovaného Nuclear factor erythroid 2-related factor 2 (NRF2) v rezistenci na AZA. Dráha Kelch-like ECH-associated protein 1 (KEAP1)-NRF2 je hlavním regulátorem antioxidační obrany v buňkách, která je klíčová pro udržení redoxní rovnováhy. Hyperaktivace NRF2 se však podílí na rezistenci k léčbě a progresi rakoviny. Předpokládali jsme, že NRF2 má zásadní význam v rezistenci na terapii MDS/AML, zejména v rezistenci na kombinovanou léčbu AZA a Pevo. Pracovali jsme s buňkami citlivými a rezistentními na AZA a Pevo a sledovali jejich redoxní stav a aktivitu NRF2 pomocí průtokové cytometrie a imunodetekčních...
Vybrané aspekty redoxního metabolismu v leukemogenezi
Myšáková, Michaela ; Pimková, Kristýna (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent)
Nádorová krevní onemocnění vznikají akumulací mutací v krvetvorných kmenových buňkách. Vznikne tak maligní klon, který má selekční výhodu díky lepšímu přežívání a neomezené proliferaci, tento proces vývoje leukémie nazýváme leukemogeneze. Leukemogeneze je komplexní proces a je obtížné určit jedinou mutaci, která je za transformaci krvetvorných buněk zodpovědná. Kromě transkripční deregulace způsobené onkogenními fúzními proteiny, hrají v leukemogenezi zásadní roli také mutace specifických genů, které regulují kritické signální dráhy. Mezi takové geny patří například mutace v genech pro isocitrát dehydrogenázu 1 a 2 (mutIDH1/2). Přepokládá se, že tyto geny hrají významnou roli ve vývoji leukémie, na což ukazuje jejich vzrůstající frekvence v progresi myelodysplastického syndromu do akutní myeloidní leukémie. Mezi funkce mutIDH1/2 patří epigenetická regulace, změny v metabolismu a redoxní homeostáze. Bylo zjištěno, že regulace produkce a eliminace reaktivních kyslíkatých látek (ROS), tzv. redoxní homeostáza je důležitá pro správnou funkci hematopoetických kmenových buněk a její narušení je častým jevem doprovázejícím maligní transformaci těchto buněk. Některé mutace, včetně mutIDH1/2, ovlivňují produkci a eliminaci ROS, a tím narušují redoxní homeostázu. Výsledkem je pak ovlivnění redoxních kaskád...
Role gastrointestinálních hormonů v kontrole energetické rovnováhy
Myšáková, Michaela ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Ergang, Peter (oponent)
Zachování tělesné homeostázy vyžaduje precizní komunikaci mezi všemi buňkami organismu. Velkou měrou k tomu přispívají gastrointestinální hormony, které jsou významnými signálními molekulami a podílejí se na distribuci i zpracování přijatých živin. Každý h typem buněk a jeho sekrece je regulována v závislosti na přítomnosti konkrétních nutrientů. Vzhledem rozdílné anatomii jednotlivých částí gastrointestinálního traktu, je lokalizace buněk produkujících šná. Účinky gastrointestinálních hormonů jsou rozmanité a hrají důležitou roli energetické kontrole organismu. Některé hormony (gastrin) působí jen lokálně, naproti tomu jiné (inkretiny, ghrelin) jsou zapojeny do signalizace přes centrální i periferní ne do signalizace nervové soustavy umožňuje těmto hormonům podílet se na regulaci pocitu hladu a mnoha onemocněními. V důsledku nevyváženého příjmu živin (například při nadměrném příjmu lipidů nebo sacharidů) dochází narušení některé ze složek hormonálního regulačního systému a následně vzniku onemocnění. Nejznámějšími onemocněními, vzniklými v důsledku nutriční a následně hormonální dysbalance, jsou například inzulínová rezi hormony je naprosto klíčová pro zachování lipidového metabolismu i glukózové homeostázy. Klíčová slova:

Viz též: podobná jména autorů
1 Myšáková, Mária
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.