|
|
Tělesné složení a metody jeho stanovení
Mucha, Slavomír ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Libá, Martina (oponent)
Název práce: Tělesné složení a metody jeho stanovení Cíle práce: Zpracovat literární rešerši a následně popsat tělesné složení člověka a porovnat jednotlivé metody, které určují tělesné složení člověka. Metody práce: Rešerše a komparace domácí a zahraniční odborné literatury, která se zabývá tělesním složením a jeho měřením. Výsledky práce: Byla shrnuta rešerše literatury na téma tělesné složení těla a metody jeho stanovení. Dalším výsledkem je sumarizace nepřímých metod, popsání jejich výhod a nevýhod, využití v praxi a příklady výpočtů predikčních rovnic pro konkrétní metody. Nepřímé metody stanovení tělesného složení mohou být jednou nebo dvakrát nepřímé. Mezi jednou nepřímé řadíme hlavně laboratorní metody jako je DEXA, APD, NIR nebo nukleární magnetická rezonance. Za zlatý standard laboratorních metod se považuje metoda DEXA. Tyto metody jsou oproti dvakrát nepřímým přesnější ale zároveň náročnější na čas a vybavení. K dvakrát nepřímým metodám řadíme terénní metody jako je BIA, BMI, měření tloušťky kožních řas kaliperem nebo metodu hydrostatického vážení. Zmíněné metody jsou sice praktičtější a finančně dostupnější ale měří s menší přesností. Za nejvíc používanou a praktickou terénní metodu se považuje BIA. Všechny nepřímé metody využívají predikční rovnici, které obsahují parametry jako je...
|
|
|
Tělesné složení a metody jeho stanovení
Mucha, Slavomír ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Libá, Martina (oponent)
Název práce: Tělesné složení a metody jeho stanovení Cíle práce: Zpracovat literární rešerši a následně popsat tělesné složení člověka a porovnat jednotlivé metody, které určují tělesné složení člověka. Metody práce: Rešerše a komparace domácí a zahraniční odborné literatury, která se zabývá tělesním složením a jeho měřením. Výsledky práce: Byla shrnuta rešerše literatury na téma tělesné složení těla a metody jeho stanovení. Dalším výsledkem je sumarizace nepřímých metod, popsání jejich výhod a nevýhod, využití v praxi a příklady výpočtů predikčních rovnic pro konkrétní metody. Nepřímé metody stanovení tělesného složení mohou být jednou nebo dvakrát nepřímé. Mezi jednou nepřímé řadíme hlavně laboratorní metody jako je DEXA, APD, NIR nebo nukleární magnetická rezonance. Za zlatý standard laboratorních metod se považuje metoda DEXA. Tyto metody jsou oproti dvakrát nepřímým přesnější ale zároveň náročnější na čas a vybavení. K dvakrát nepřímým metodám řadíme terénní metody jako je BIA, BMI, měření tloušťky kožních řas kaliperem nebo metodu hydrostatického vážení. Zmíněné metody jsou sice praktičtější a finančně dostupnější ale měří s menší přesností. Za nejvíc používanou a praktickou terénní metodu se považuje BIA. Všechny nepřímé metody využívají predikční rovnici, které obsahují parametry jako je...
|
host ::
RSS.