|
|
Analýza perfluorovaných alkylových sloučenin v environmentálních matricích
Šimáková, Anna Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve vodním prostředí. V teoretické části je nejprve řešena výroba a využití PFAS, jenž vedlo k rozšíření těchto polutantů do životního prostředí. Dále je zde uvedeno jejich chování v životním prostředí, které kvůli jejich vlastnostem má za následek perzistenci v životním prostředí, schopnost se akumulovat v živých organismech a v případě rozkladu, mít možnost ještě horších dopadů. Následkem expozice může u živých organismů dojít k vzniku karcinogenů, změnám v hormonálním systému a různým druhům toxicity. Závěr teoretické části se zabývá metodami možné extrakce z různých matric a detekcí pomocí vhodné analytické metody. Experimentální část se zabývá optimalizací parametrů pro metodu stanovení a extrakci perfluorovaných a polyfluorovaných látek z vody. Všechny parametry byly optimalizovány za účelem dosažení, co nejvyšších výtěžností s přijatelnou opakovatelností a pro dosáhnutí, co nejnižších limitů detekce a kvantifikace.
|
|
|
Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí
Řepková, Michaela ; Komendová, Renata (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice pesticidů v půdním prostředí. V teoretické části je nejprve řešen vstup těchto látek do životního prostředí, tedy jejich aplikace v různých formách na zemědělskou půdu, kde jsou na základě určitých faktorů v této půdě zadržovány a z ní následně transportovány do dalších složek životního prostředí. Jelikož se rezidua pesticidů vyskytují i v ostatních složkách životního prostředí, tak představují celosvětový problém kvůli potenciálnímu environmentálnímu a zdravotnímu riziku nejen pro lidskou populaci. Dále se teoretická část věnuje vhodnému způsobu stanovení těchto pesticidních látek v půdní matrici, a to jak vhodné extrakční metodě, tak i vhodné analytické koncovce. Experimentální část se primárně zaměřovala na samotné stanovení těchto perzistentních organických polutantů. Pesticidy z půdy byly extrahovány v současnosti jednou z nejpopulárnějších extrakčních metod, a to metodou QuEChERS. Tato metoda byla důkladně optimalizována za účelem dosažení co nejnižších limitů detekce/kvantifikace, nejvyšších možných výtěžností a dobré opakovatelnosti. Jakožto vhodná analytická koncovka pro stanovení pesticidů ve extraktech půd byla zvolena metoda LC-MS/MS.
|
|
|
Studium složení emitovaných pevných částic z domácího spalování
Lesná, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Podstatou této bakalářské práce je analýza chemického složení rozdílných vzorků biomasy. Vzorky biomasy byly spáleny v krbových kamnech, čímž bylo imitováno spalování v domácích topeništích. V této práci jsou ze začátku definována biopaliva a rozdílná chemická složení mezi dřevěnými a bylinnými palivy, která jsou v této práci zkoumána. V dalších kapitolách je představen proces spalování a různé druhy emisí vznikající při spalování tuhých paliv. Pozornost je věnována legislativě a metodám měření aerosolů a následně i metodám jejich chemické analýzy. Poslední kapitoly teoretické části se zaměřují na zdravotní a environmentální rizika, která s sebou pevné částice nesou. V experimentální části jsou popsány procesy odběru filtrů s částicemi, mikrovlnný rozklad těchto filtrů, stejně tak jako vstupního paliva a popela. Dále práce popisuje analýzu chemického složení vstupního paliva, emitovaných částic a popela, ve kterých byly stanovovány kovy metodou absorpční atomové spektrometrie. Je zde popsán výpočet koncentrací tuhých částic na filtru. V diskuzi jsou jednotlivá paliva porovnávána podle obsahu jednotlivých kovů.
|
|
|
Termické vlastnosti přírodních materiálů s potenciálem akumulace tepla při fázových přeměnách
Dvorská, Adéla ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem termických vlastností přírodních látek, které by mohly vykazovat vlastnosti materiálů s fázovou přeměnou (bio-PCMs) a mohly být využitelné ve stavebnictví. Cílem této práce je vypracování literární rešerše na téma materiálů s potenciálem akumulace tepla při fázových přeměnách, analýza vybraných bio materiálů metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a přehledné zpracování a zhodnocení získaných výsledků. V rámci experimentální části této práce je analyzováno celkem 23 látek. Z tohoto souboru jsou na základě výsledků DSC analýzy vybrány potenciálně vyhovující bio-PCMs. Ty jsou dále studovány z hlediska odezvy na změny teplotních podmínek a z hlediska krátkodobé stability.
|
|
|
Optimization of methods for the analysis of pharmaceuticals residues in different crops
Súkeníková, Kamila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Aim of this thesis is to optimize the extraction method for extracting pharmaceuticals from various types of matrices. Presence of pharmaceuticals in the environment represent an increasing problem, even though they are only found in low concentrations. Therefore, great emphasis is placed on their analysis. Since the concentration of pharmaceuticals is often low and their chemical diversity is large, their analysis presents a significant challenge. For this reason, this thesis is focused on optimizing the extraction method from plant matrices. This optimization is carried out in order to obtain the best possible extraction method, and thus ensuring the highest possible yield of pharmaceuticals from radish, carrot, and mustard matrices. The optimization of the extraction method involved finding the parameters for individual steps of the QuEChERS extraction method that showed the best average yield for all pharmaceuticals.
|
|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
|
Introduction of enzymatic ecotoxicity tests and their use in assessing the quality of the soil ecosystem
Marcinko, Juraj ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Assessment of soil quality is possible through a variety of approaches, including the use of ecotoxicological principles, at the organismal or sub-organismal level. It is for this reason that one of the objectives of this thesis was the introduction and implementation of selected enzymatic assays, specifically the evaluation of the enzymatic activities of three enzymes that can represent the microbial activity of the soil. For these purposes, a short-term test was carried out with Lactuca sativa, where pharmacological substances were selected as representatives of xenobiotics with a possible influence on microbial activity in soil and with a potential phytotoxic effect on higher plants. The results obtained indicate a possible inhibitory effect of pharmacological substances on enzymatic activity in soil. In the case of phytotoxicity of pharmacological substances, a significant effect was observed at the organismal level, which was manifested by root elongation. The effect at the sub-organism level was significantly manifested by a disturbance in the ratio of photosynthetic pigment content.
|
|
|
Syntéza a charakterizace derivátů vojensky významných látek
Sláma, Michal ; Cigánek, Martin (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Organizace pro zákaz chemických zbraní dohlíží na dodržování mezinárodní úmluvy o chemických zbraních. Pro svou činnost musí být schopna spolehlivě identifikovat toxické chemické látky. Nejdůležitější metodou kvalitativní a kvantitativní analýzy bojových chemických látek a jejich prekurzorů je bezesporu plynová chromatografie. Databáze spekter není pro velké množství derivátů bojových látek kompletní a musí být nadále doplňována. V diplomové práci je popsána příprava alkyl methylfosfonochloridátů formou mikrosyntéz a následně měření jejich hmotnostních spekter a retenčních indexů.
|
|
|
Analýza organických látek v systému půda-biouhel-salát
Hlaváčová, Josefína ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou polycyklických aromatických uhlovodíků extrahovaných ze salátu, půdy, biouhlu a směsi půdy s biouhlem. Polycyklické aromatické uhlovodíky se do biouhlu dostávají při samotné výrobě biouhlu neboli pyrolýze. Po aplikaci biouhlu do půdy se pak polycyklické aromatické uhlovodíky mohou uvolňovat do půdy a znečišťovat ji. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci a vznik biouhlu. Pak jeho aplikaci na půdu a následnými změnami, které v půdě vyvolává. Experimentální část se zabývá optimalizací mikrovlnné extrakce. Dále byly provedeny reálné experimenty, kdy byl sledován vliv přidaného biouhlu na koncentraci polycyklických aromatických uhlovodíků v půdě a salátu. Analýza reálných vzorků obsahovala mikrovlnnou extrakci s následným kvantitativní a kvalitativním stanovením na GC/MS/MS. Ve vzorcích bylo měřeno 16 prioritních polycyklických aromatických uhlovodíků, které stanovuje Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států Amerických. U vzorků půdy s biouhlem a salátem byla sledována vyšší koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků než u vzorků bez biouhlu. Stejný výsledek přinesla i analýza kořenů salátů.
|
|
|
Stanovení obsahu organických sloučenin v pevném uhlíkatém zbytku
Novotná, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Biouhel vzniká pyrolýzou organické biomasy. Jeho přídavkem do půdy lze vylepšit její vlastnosti. U biouhlů vyrobených z čistírenského kalu bývá velmi rozmanité složení. Je to způsobeno velkou rozdílností vstupních materiálů. Organické znečišťující sloučeniny se na jeho povrch mohou sorbovat při procesu ochlazování během procesu pyrolýzy. Po uvolnění do životního prostředí tyto látky mohou způsobovat např. inhibici růstu rostlin, dostávat se do potravních řetězců a negativně působit na živé organismy. Nejčastěji bývají organické polutanty po extrakci organickým rozpouštědlem stanoveny pomocí GC/MS.
|
host ::
RSS.