|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
|
Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou
Mrázková, Vendula ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou" se věnuje mužům, kteří se rozhodli vstoupit do silně feminizované profese, vystudovali obor zdravotní sestra na střední škole nebo navázali na střední vzdělání vyšším - ať už na vyšší odborné škole nebo vysokoškolským studiem bakalářského či magisterského programu na lékařské fakultě, a v současnosti pracují ve zdravotnickém zařízení v České republice jako zdravotní sestra. Kvalitativní výzkum vedený s komunikačními partnery pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťoval, co za rozhodnutím zvolit si profesi, která je obvykle vnímána jako femininní, stálo, a zda se mužům jejich očekávání během výkonu praxe naplnila či změnila. Výsledky diplomové práce by mohly sloužit mimo jiné také personalistkám a personalistům zdravotních zařízení či hlavním sestrám nemocnic pro pochopení problému nedostatku či fluktuace zdravotních sester - mužů.
|
host ::
RSS.