|
|
Analýza prvků v potravních doplňcích
Motlová, Tereza ; Navrátilová, Jana (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice potravních doplňků, minerálních prvků a jejich stanovení v doplňcích stravy. Cílem práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na potravní doplňky, minerální prvky v nich obsažené a na metody stanovení vybraných prvků v doplňcích stravy. První část této práce je věnována doplňkům stravy, jejich základním kategoriím, minerálním prvkům obsaženým v potravních doplňcích a jejich účinkům při nadbytku či nedostatku v lidském organismu. Druhá část bakalářské práce je věnována možnostem stanovení vybraných minerálních látek v potravních doplňcích. Dále se práce zabývá přípravou vzorků pro analýzu a jednotlivými metodami pro jejich stanovení. Doplňky stravy jsou potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od běžných potravin vysokým obsahem vitamínů, minerálních prvků a jiných látek, které mají nutriční a fyziologický účinek. Potravní doplňky jsou vyrobeny za účelem doplnění stravy pro běžné uživatele na úroveň příznivě ovlivňující zdraví.
|
|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
|
|
Pyroelektrický jev v technické praxi
Motlová, Tereza ; Tofel, Pavel (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá použitím pyroelektrického jevu jako zdroje elektrické energie. Je v ní popsán jeho matematický model, který je dále převeden do grafického programovacího prostředí Simulink. Obsahuje rešerši využití tohoto fyzikálního jevu v technické praxi a zhodnocení pro které aplikace je vhodný.
|
|
|
Výroba polymerních optických prvků a jejich analýza elektronovou mikroskopií
Motlová, Tereza ; Sobola, Dinara (oponent) ; Pokorná, Zuzana (vedoucí práce)
V dnešní době se zvyšuje poptávka po součástkách, které jsou kvalitní a výkonné, ale zároveň co nejlehčí a nejlevnější. Tyto požadavky v optice splňují mikrooptické prvky. Cílem práce je navrhnout a vyrobit polymerní mikrooptický prvek pro korekci aberací spektroskopu typu Czerny-Turner, který byl zkonstruován na Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.. K návrhu byl použit software pro optické návrhy ZEMAX OpticStudio ver. 21. Výroba proběhla kombinací metod dvoufotonové polymerace a nanoimprintové litografie. Kvalita povrchu, profilu a kontrola vad byla provedena na konfokálním mikroskopu a na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Funkce mikrooptického prvku byla otestována zakomponováním do zmíněného spektroskopu.
|
|
|
Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou
Motlová, Tereza ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Mgr. Tereza Motlová Název rigorózní práce: Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou Tato práce se zabývá studiem vlivu různých kluzných látek na lisování tabletoviny. Jako plnivo byla použita mikrokrystalická celulosa Avicel® PH 102 a dále směsi této mikrokrystalické celulosy se stearanem hořečnatým, Aerosilem® 200, Syloidem® AL-1 FP a Syloidem® 244 FP EU v koncentraci 2 %. Hodnocení probíhalo prostřednictvím lisovací rovnice a testu stresové relaxace. Parametry pro hodnocení lisovací rovnice byly získány výpočtem z trojexponenciální rovnice. Prostřednictvím těchto parametrů je možné charakterizovat jednotlivé fáze lisovacího procesu, jeho mechanizmus nebo i hodnotit lisovaný materiál. Lisovací proces je rozdělován na tři fáze - fáze předlisování, fáze elastické deformace a fáze plastické deformace. Z výsledků vyplývá, že všechny kluzné látky urychlily první fázi přeuspořádávání částic a zároveň i fázi elastické deformace. Rychlost objemové redukce ve fázi plastické deformace je pro všechny směsi podobná. Největší redukce objemu tabletoviny ve fázi přeuspořádávání částic byla zjištěna u...
|
|
|
Lisovatelnost tabletoviny s kluznými látkami.
Motlová, Tereza ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Ďoubal, Stanislav (oponent)
Během lisovacího procesu se působením lisovací síly formuje tableta. Dodávaná energie se spotřebovává na vznik vazeb mezi částicemi a molekulami lisovaného materiálu. Z daného důvodu je důležité zjišťovat velikost energií, které se uplatní při formování tablety. Nejběžnější metodou pro zjišťování velikosti energií je hodnocení ze záznamu síla - dráha. V této práci byly sledovány dva faktory ovlivňující energie lisování. Jednalo se o lisovací tlak o velikosti 5, 10 a 15 kN a dále o studium vlivu kluzné látky na energie lisování. Tyto vlivy byly sledovány na tabletách lisovaných z mikrokrystalické celulosy Avicel PH 102. Jako kluzná látka byl použit stearan hořečnatý, Aerosil 200, Syloid AL - 1 a Syloid 244. Jako parametry energií byly hodnoceny tyto parametry: energie předlisování E1, energie plasticity E2, energie elasticity E3, energie využitá k lisování Elis, celková energie Emax a plasticita. Z výsledků této práce vyplývá, že lisovací tlak zvyšuje studované energie, kromě plasticity, kde dochází ke snížení tohoto parametru. Přítomnost kluzných látek snižuje parametr E1, E2, Elis, Emax a plasticitu a naopak zvyšuje parametr E3.
|
|
|
Pyroelektrický jev v technické praxi
Motlová, Tereza ; Tofel, Pavel (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá použitím pyroelektrického jevu jako zdroje elektrické energie. Je v ní popsán jeho matematický model, který je dále převeden do grafického programovacího prostředí Simulink. Obsahuje rešerši využití tohoto fyzikálního jevu v technické praxi a zhodnocení pro které aplikace je vhodný.
|
|
|
Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou
Motlová, Tereza ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Mgr. Tereza Motlová Název rigorózní práce: Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou Tato práce se zabývá studiem vlivu různých kluzných látek na lisování tabletoviny. Jako plnivo byla použita mikrokrystalická celulosa Avicel® PH 102 a dále směsi této mikrokrystalické celulosy se stearanem hořečnatým, Aerosilem® 200, Syloidem® AL-1 FP a Syloidem® 244 FP EU v koncentraci 2 %. Hodnocení probíhalo prostřednictvím lisovací rovnice a testu stresové relaxace. Parametry pro hodnocení lisovací rovnice byly získány výpočtem z trojexponenciální rovnice. Prostřednictvím těchto parametrů je možné charakterizovat jednotlivé fáze lisovacího procesu, jeho mechanizmus nebo i hodnotit lisovaný materiál. Lisovací proces je rozdělován na tři fáze - fáze předlisování, fáze elastické deformace a fáze plastické deformace. Z výsledků vyplývá, že všechny kluzné látky urychlily první fázi přeuspořádávání částic a zároveň i fázi elastické deformace. Rychlost objemové redukce ve fázi plastické deformace je pro všechny směsi podobná. Největší redukce objemu tabletoviny ve fázi přeuspořádávání částic byla zjištěna u...
|
|
|
Lisovatelnost tabletoviny s kluznými látkami.
Motlová, Tereza ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Ďoubal, Stanislav (oponent)
Během lisovacího procesu se působením lisovací síly formuje tableta. Dodávaná energie se spotřebovává na vznik vazeb mezi částicemi a molekulami lisovaného materiálu. Z daného důvodu je důležité zjišťovat velikost energií, které se uplatní při formování tablety. Nejběžnější metodou pro zjišťování velikosti energií je hodnocení ze záznamu síla - dráha. V této práci byly sledovány dva faktory ovlivňující energie lisování. Jednalo se o lisovací tlak o velikosti 5, 10 a 15 kN a dále o studium vlivu kluzné látky na energie lisování. Tyto vlivy byly sledovány na tabletách lisovaných z mikrokrystalické celulosy Avicel PH 102. Jako kluzná látka byl použit stearan hořečnatý, Aerosil 200, Syloid AL - 1 a Syloid 244. Jako parametry energií byly hodnoceny tyto parametry: energie předlisování E1, energie plasticity E2, energie elasticity E3, energie využitá k lisování Elis, celková energie Emax a plasticita. Z výsledků této práce vyplývá, že lisovací tlak zvyšuje studované energie, kromě plasticity, kde dochází ke snížení tohoto parametru. Přítomnost kluzných látek snižuje parametr E1, E2, Elis, Emax a plasticitu a naopak zvyšuje parametr E3.
|
|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
host ::
RSS.