|
|
Sedes imperii - centra politické, ekonomické a kulturní moci tetrarchů
Motlochová, Alžběta ; Tušlová, Petra (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem práce je komparace historických, ekonomických a kulturních okolností souvisejících s ustavením tetrarchie v roce 285 po Kr. Jsou definovány okolnosti zrodu tetrarchie a účel tzv. sedes imperii, které byly zároveň sídly jednotlivých císařů, hlavním hospodářským centrem provincie a centrem obchodu. Hlavní částí práce je pak analýza hospodářského zázemí a kapacit u jednotlivých sedes imperii. V textu je analyzována jejich obecná charakteristika i jednotlivá dochovaná zemědělská sídla, jako jsou villae rusticae nebo vici, a jejich hospodářský a sociální význam. Je zkoumán také jejich vliv na rozvoj města a na širší ekonomickou prosperitu v celém regionu. V neposlední řadě se práce zabývá projevy sebereprezentace vládců tetrarchie v jednotlivých sídelních městech. Jelikož byly císařské rezidence v některých ohledech podobné zemědělským komplexům, v práci se autorka také zamýšlí nad možností, že některé císařské stavby, například soukromá císařská mauzolea, se inspirovaly lokálními trendy. Práci uzavírá nástin proměn sedes imperii v období konstantinovské dynastie a v následujícím století. Autorka zkoumá produktivitu hospodářství v období vlády Konstantina Velikého a jeho synů a nastiňuje důvody postupného ekonomického úpadku, který se začíná projevovat v závěru 4. století po Kr. Klíčová slova...
|
|
|
Sedes imperii - centra politické, ekonomické a kulturní moci tetrarchů
Motlochová, Alžběta ; Tůmová, Helena (vedoucí práce) ; Tušlová, Petra (oponent)
Cílem práce je komparace historických, ekonomických a kulturních okolností souvisejících s ustavením tetrarchie v roce 285 po Kr., a to se vznikem sedes imperii jako sídelních měst jednotlivých císařů, se zvláštním zřetelem na soukromou rezidencí císaře Diocletiana ve Splitu. Součástí práce je analýza hospodářského zázemí a kapacit u jednotlivých sídel, jako jsou villae rusticae, a jejich vliv na rozvoj města a na ekonomickou prosperitu v širším regionu. V neposlední řadě práce zkoumá také ideologii a s ní související typologii sebereprezentace vládců rané tetrarchie a rozdíly mezi oficiálním císařským kultem ve srovnání s kultem osobnosti jednotlivých císařů jak v Římě, tak i v jednotlivých sídelních městech, například ve formě triumfálních oblouků či soukromých císařských mauzoleí. Práci uzavírá nástin proměn sedes imperii v období rozpadu první tetrarchie a v období následující konstantinovské dynastie. Klíčová slova sedes imperii, hospodářské zázemí, tetrarchie, Diocletianův palác, villa rustica, císařská sebereprezentace, Thessaloníké, Níkomédie, Spalato
|
|
|
Felix Romuliana, architektura palácového komplexu
Motlochová, Alžběta ; Tušlová, Petra (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
- Práce popisuje a analyzuje architekturu císařského palácového komplexu nazvaného Felix -311 po Kr.) nedaleko dnešního srbského města Zaječaru. Shromažďuje informace obsažené ve sbornících monografiích a dalších publikacích věnujících se této lokalitě, počínaje rokem 1975, kdy byly odkryty základy antického města později interpretovaného jako Felix Romuliana. Na základě shromážděných e tato práce pokouší o komplexní popis jednotlivých staveb, jež jsou součástí Felix Romuliany, a o jejich časové zařazení, přičemž součástí práce je také poskytnutí přehledu staveb, které se na tomto místě nacházely před stavbou palácového komplexu. Autork zabývá i širšími historickými a kulturními okolnostmi souvisejícími s palácového komplexu a jeho porovnáním se současnými císařskými stavbami tohoto druhu, Thessaloníké, Trieru či Splitu. Klíčová slova: a, komparace, Felix Romuliana, Gamzigrad, Zaječar, Srbsko, císař Galerius, Diocletianův palác ve Splitu, palác v
|
host ::
RSS.