|
|
Vyjádření českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny
Mornsteinová, Lucie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem předložené práce bylo ve shodě se zadáním představit jednotlivá překladatelská řešení českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny. V první části práce byla obecně srovnána slovnědruhová kategorie zájmen v češtině a japonštině. Ve druhé části byly prezentovány výsledky analýzy překladových textů do japonštiny, dílčí četnosti překladových řešení všech českých osobních přivlastňovacích zájmen ve všech osobách a obou číslech vyjádřené v procentech. Překladovými texty, na kterých bylo předchozí zkoumáno, byly literární díla Válka s Mloky a Žert. V textech byly nejdříve vyhledány české věty obsahující přivlastňovací zájmeno a poté ekvivalentní věty v japonském překladu. Z knihy Válka s Mloky byla vybrána jedna stovka výskytů a z knihy Žert dvě stovky. Poté byly výskyty daných zájmen a jejich překladů vyhodnoceny. Ve shodě s očekáváním se prokázalo, že japonština patří mezi jazyky, které vynechávají zájmena a to i v kontextech, kdy odkazují na mluvnickou osobu jako na vlastníka objektu (obecně). I přes to byla výsledná celková i dílčí četnost překladatelských řešení vyšší než v původním japonském textu, na kterém byly výsledky ověřeny. Tento výsledek je zde odůvodněn specifickým charakterem překladové japonštiny. Klíčová slova: čeština, japonština, osobní přivlastňovací zájmena
|
|
|
Koncept znečištění kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století
Mornsteinová, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat vznik a vývoj okrajových společenských tříd spojovaných s konceptem rituální nečistoty kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století. Mezi hlavní otázky, které si práce klade, patří, jakým směrem směřoval od konce japonského středověku vývoj těchto okrajových skupin, zda došlo pod vlivem sjednotitelů Japonska k narušení tohoto vývoje, a pokud ano, jakým směrem se poté vydal, případně zda byly snahy o zmrazení společenského systému motivovány i snahou o omezení přístupu ke strategickým surovinám, či zda byly jen vedlejším výsledkem dílčích vyhlášek a omezení. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem použila dva přístupy. V první řadě jsem diachronně popsala vývoj okrajových skupin a konceptu kegare od nejstarších dob, a poté jsem na tyto poznatky aplikovala analytickou teorii grid and group Mary Douglasové, čímž bylo prokázáno, že vývoj okrajových skupin byl v případě skupiny koželuhů eta během analyzovaného časového úseku výrazně urychlen, zatímco v případě skupin "nelidí" hinin vedl spíše ke stagnaci a regresi. Tato práce umožňuje vhled do tohoto často přehlíženého aspektu japonských dějin a její výsledky snad do jisté míry vrhají světlo na příčiny diskriminace potomků skupin burakumin, která v Japonsku pokračuje dodnes.
|
host ::
RSS.