Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Staudingerova reakce azidoderivátů levoglukosanu.
Mitrovský, Ondřej ; Trnka, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezanka, Michal (oponent)
V této bakalářské práci byla zkoumána reaktivita azidoderivátů levoglukosanu s trifenylfosfinem a tris(pyrrolidino)fosfinem. Snahou bylo připravit fosfazeny, které zatím nebyly publikovány v odborné literatuře, k možnému budoucímu využití. Úspěšně se v krystalické formě podařilo připravit dva fosfazeny. Obecně lze říct, že výrazně lepších výsledků bylo dosaženo u derivátů levoglukosanu s azidovou skupinou na 2. nebo 4. uhlíku. Reaktivita anhydroderivátů s azidoskupinou na uhlíku C-3 byla výrazně nižší, navíc produkty se většinou nepodařilo získat v krystalické formě.
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
Staudingerova reakce azidoderivátů levoglukosanu.
Mitrovský, Ondřej ; Trnka, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezanka, Michal (oponent)
V této bakalářské práci byla zkoumána reaktivita azidoderivátů levoglukosanu s trifenylfosfinem a tris(pyrrolidino)fosfinem. Snahou bylo připravit fosfazeny, které zatím nebyly publikovány v odborné literatuře, k možnému budoucímu využití. Úspěšně se v krystalické formě podařilo připravit dva fosfazeny. Obecně lze říct, že výrazně lepších výsledků bylo dosaženo u derivátů levoglukosanu s azidovou skupinou na 2. nebo 4. uhlíku. Reaktivita anhydroderivátů s azidoskupinou na uhlíku C-3 byla výrazně nižší, navíc produkty se většinou nepodařilo získat v krystalické formě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.