|
|
Práce s odborným textem na střední odborné škole
Železná, Petra ; Kvítková, Naděžda (vedoucí práce) ; Minářová, Eva (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Problematikou, jíž se ve své práci zabývám, je recepce a produkce odborného textu na střední odborné škole (SOŠ). Své zkoumání jsem omezila na konkrétní typ střední odborné školy, a to na střední zdravotnickou školu (SZŠ), kde v současné době vyučuji. Tento typ střední odborné školy představuje v síti středních odborných škol zcela svébytný kontext. Střední zdravotnická škola (přesně SZŠ a VZŠ Alšovo nábřeží Praha 1), na které jako učitelka působím, vychovává a vzdělává budoucí zdravotnické pracovníky nelékařských oborů - tj.oční techniky, dále farmaceutické a zdravotní laboranty a zubní techniky (poslední ročníky tohoto studia) a nově laboratorní asistenty a asistenty zubního technika (obory vzniklé ve školním roce 2005/2006). Pozornost jsem ve svém výzkumu věnovala práci s odborným textem, v užším pojetí rozvíjení receptivních dovedností, a to jednak porozumění textu, osvojování odborné terminologie, metodám a technikám racionálního studia z textu a jednak žákovské produkci odborného textu. Těžištěm celé práce se však stala recepce odborného textu na SOŠ, neboť na rozdíl od probádaného a odborně zpracovaného tématu produkce (Čechová, 1998) není tato problematika zatím systémově zpracovaná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Variantnost neživotných maskulin a problematika spisovného jazyka ve škole (se zaměřením na lokál singuláru)
Vybíral, Petr ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (vedoucí práce) ; Sgall, Petr (oponent) ; Minářová, Eva (oponent)
Pro skloňování českých substantiv je typická bohatost skloňovacích typů (vzorů) i jejich koncovek. Ty se buď vyznačují poměrně silnou homonymií (např. typ staveni), nebo synonymií. Prostřednictvím svých pozičních koncovkových variant (alomorfů) vytvářejí pak synonymické koncovky dubletní tvary (tvarové varianty). Popis distribuce těchto variantních koncovek je v češtině morfologicky zajímavý a didakticky obtížný úkol. A to především proto, že se ve škole učíme pochopit normu spisovného jazyka. Té jsme pak povinováni nejvíc, a proto vůči ní máme velký pocit zodpovědnosti. Nechtějíce ji porušit, jsme nuceni přemýšlet o tom, která z koncovek je spisovná, případně nejsou-li spisovné už obě. Od dob Gebauerových až po současnou Příruční mluvnici češtiny vstupují do hry při klasifikaci těchto koncovek lingvistické intervence, které je hodnotí a popisují na ose správný - nesprávný, resp. spisovný - nespisovný. Stranou přitom nezůstává ani pohled dialektologický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.