|
|
Historický záznam emisí Hg na území města Prahy s využitím dendrochronologie
Miller, Zbyněk ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo ověřit, zda lze využít letokruhy smrku ztepilého (Picea abies L.) jako geochemický archiv za účelem studia historického a současného znečištění rtutí (Hg) v atmosféře. Výzkum proběhl během r. 2013 (leden - červen) na území hlavního města Prahy. Národní park Šumava byl vybrán jako srovnávací lokalita. Pro analýzu Hg bylo celkem v pěti lokalitách odebráno 48 kórů ze smrku ztepilého. Z každého stromu byly získány kóry ze tří světových stran (severní, východní a jihozápadní). Jednotlivé lokality se v množství Hg mezi sebou signifikantně lišily (ANOVA, p < 0,001). Byla také zjištěna záporná korelace (r = - 0,66; p < 0,002) mezi množstvím Hg a fosforem (P). Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v lokalitě "Krematorium Motol" (až 14,2 ng.g-1 ). Naopak nejnižší naměřené koncentrace Hg byly zjištěny v blízkosti bývalé spalovny v lokalitě "Pod Spalovnou - Vysočany" (1,1 ng.g-1 ) a v referenční lokalitě na Šumavě (1,2 ng.g-1 ). Zvýšený nárůst Hg v letokruzích od 50. let do konce 70. let 20. století zřejmě odráží tehdejší průmyslovou éru, která pravděpodobně souvisela se spalováním uhlí a zpracováním rud. Zjištěné hodnoty Hg na území Prahy poukazují na staré lokální zdroje znečištění. Z naměřených hodnot zároveň vyplývá, že současné nízké hodnoty Hg v letokruzích smrků se vrátily na...
|
|
|
Historický záznam emisí Hg na území města Prahy s využitím dendrochronologie
Miller, Zbyněk ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo ověřit, zda lze využít letokruhy smrku ztepilého (Picea abies L.) jako geochemický archiv za účelem studia historického a současného znečištění rtutí (Hg) v atmosféře. Výzkum proběhl během r. 2013 (leden - červen) na území hlavního města Prahy. Národní park Šumava byl vybrán jako srovnávací lokalita. Pro analýzu Hg bylo celkem v pěti lokalitách odebráno 48 kórů ze smrku ztepilého. Z každého stromu byly získány kóry ze tří světových stran (severní, východní a jihozápadní). Jednotlivé lokality se v množství Hg mezi sebou signifikantně lišily (ANOVA, p < 0,001). Byla také zjištěna záporná korelace (r = - 0,66; p < 0,002) mezi množstvím Hg a fosforem (P). Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v lokalitě "Krematorium Motol" (až 14,2 ng.g-1 ). Naopak nejnižší naměřené koncentrace Hg byly zjištěny v blízkosti bývalé spalovny v lokalitě "Pod Spalovnou - Vysočany" (1,1 ng.g-1 ) a v referenční lokalitě na Šumavě (1,2 ng.g-1 ). Zvýšený nárůst Hg v letokruzích od 50. let do konce 70. let 20. století zřejmě odráží tehdejší průmyslovou éru, která pravděpodobně souvisela se spalováním uhlí a zpracováním rud. Zjištěné hodnoty Hg na území Prahy poukazují na staré lokální zdroje znečištění. Z naměřených hodnot zároveň vyplývá, že současné nízké hodnoty Hg v letokruzích smrků se vrátily na...
|
|
|
Výskyt rtuti v nivních půdch horního toku řeky Ohře
MILLER, Zbyněk
Cílem této práce bylo jednak shrnout informace o chování rtuti v půdách, zejména posouzení její mobility a biologické dostupnosti, a také ověřit rozsah kontaminace nivních půd pod nádrží Skalka. Tento výzkum se zaměřil na posouzení míry znečištění rtutí v nivních půdách horního toku řeky Ohře u obce Chvoječná, poblíž 230. ř. km. Říční sedimenty horního toku řeky Ohře a přilehlé nivní půdy v záplavových oblastech obsahují vysoké hladiny rtuti. Ve sledované lokalitě byly pro analýzu rtuti odebrány půdní vzorky ze zemědělsky využívaných ploch, u kterých se předpokládalo obohacování rtutí sedimenty vnesenými Ohří. Jednalo se o dva hlavní typy ploch, trvalý travní porost a ornou půdu. Ze zjištěných výsledků lze učinit závěr, že říční splaveniny obohacují nivní půdu o rtuť. Použitá analytická metoda (atomová absorpční spektrometrie, CV-AAS) prokázala, že téměř všechny povrchové půdní vzorky ze záplavové oblasti přesahují nejvyšší povolené hodnoty (pro lehké půdy 0,6 mg.kg-1 a ostatní půdy 0,8 mg.kg-1), které jsou určené pro zemědělské půdy. Orientačně byla zjišťována mobilita rtuti, která se pohybovala do 2,18 %. V půdě byly měřeny i obsahy organických forem rtuti, které dosahovaly na ploše TTP 2 maximálně 0,147 mg.kg-1, u vedlejší plochy S1 pak bylo relativní zastoupení organické rtuti až 10,98 % v hloubce 101-140 cm.
|
|
|
Mobilita a biodostupnost thalia litogenního a antropogenního původu.
MILLER, Zbyněk
Cílem této studie bylo shrnout informace o chování Tl v půdách, zejména posouzení jeho mobility a biologické dostupnosti. Ve sledované lokalitě byly získány vzorky plodnic hub pro analýzu. Tento výzkum navazuje na předchozí zjištění týkající se geochemické pozice Tl v lokalitě Kluky, kde byly zjištěny abnormality koncentrací Tl v půdě. Ze zjištěných výsledů lze učinit závěr, že je Tl v dané lokalitě nehomogenně rozšířeno. Při analytické metodě (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, ICP-MS) téměř všechny vzorky obsahovaly Tl pod mezí detekce s výjimkou Macrolepiota procera, Russula claroflava Grove, Hygrophoropsis aurantiaca, Lycoperdon perlatum. V těchto vzorcích hub byl zjištěn relativně vyšší bio-koncentrační faktor BCF (poměr koncentrace Tl houby a půdy) v porovnání s jinými vzorky rostlin na sledované lokalitě. Z tohoto důvodu nelze doporučit sběr hub ze sledované lokality.
|
host ::
RSS.