Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vlivy sociokulturního okolí na formování hudebních zájmů žáků 2. stupně ZŠ
Mikulová, Radka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Závěr pro hudebněvýchovnou praxi Diplomová práce se zabývá vlivy sociokulturního okolí na formování hudebních zájmů žáků. Na hudební vývoj dětí mají vliv dva faktory - dědičné dispozice a vlohy a dále právě vliv prostředí. Je potřeba neustále vlohy podněcovat k rozvoji, bez toho nemůže ani sebenadanější dítě uspět. Prvním vlivným činitelem je rodina, především v raném věku dítěte, později škola a hudebně výchovný proces. Hudební zájmy dále formují televize a rozhlas, Internet nebo přátelé a vůbec sociální prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. V dnešní době mají žáci ve svém volném čase příležitost k různým činnostem. Po škole mohou navštěvovat nejrůznější kroužky, chodit na angličtinu nebo jiný cizí jazyk, vzdělávat se v hudbě nebo jiném oboru, trávit čas u počítače komunikací s kamarády nebo hraním her, dívat se na filmy. Jak zajistit, aby se žáci věnovali zrovna hudebním činnostem? Prof. Václav Holzknecht1 už kdysi napsal, že je potřeba pečovat o to, aby se hudba dostala k lidem včas a vhodně. Že je nutné, aby ji poznali, sblížili se s ní a zamilovali si ji - a toho se dá dosáhnout pouze v dětském a mladistvém věku. K dosažení dobrých výsledků nabízí dvě možnosti: dotovat hudební výchovu dostatečným počtem hodin a sehnat si nebo vychovat dobré kantory. 1 HOLZKNECHT, V. Úvaha o působnosti hudby. In...
Rozvodové situace rodin s dětmi školního věku, z pohledu odborníků, zabývajících se rozvodovou problematikou.
MIKULOVÁ, Radka
Počet rozvedených rodin se neustále zvyšuje a česká společnost tyto rodiny s nezaopatřenými dětmi tolerantně akceptuje. Dnes již víme, že rodina se dvěma rodiči plná násilí je pro dítě mnohem horší, než kdyby žilo pouze s jedním rodičem. Psychosociální vývoj dětí vyrůstajících v neúplných rodinách tak nemusí být negativně poznamenán. Přesto je ale ve většině případů rozpad manželství, ve kterém jsou přítomny děti, chápán jako zátěžová a frustrující situace. A všichni zúčastnění se pak musí vyrovnat především se selháním a životní ztrátou. Cílem práce bylo zmapovat postoje pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí, manželských či rodinných poraden, krizových či intervenčních center a dalších odborníků, k rozvodové situaci rodin s dětmi školního věku. Dílčími cíly pak bylo zmapovat názory pracovníků na problematiku střídavé výchovy, zkušenosti odborné veřejnosti s rodinnou mediací a zjistit, zda jsou odborníkům nabízeny možnosti rozšiřujícího vzdělávání. Názory odborníků, byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíců ledna, února a března. Náhodně bylo distribuováno 415 dotazníků. Výzkumný vzorek pak tvořilo 99 navrácených dotazníků. Nebyly prokázány výrazné rozdíly v postojích kategorií odborníků k problematice střídavé výchovy. Rozvodová mediace byla považována za vhodný způsob řešení rodinných sporů. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou odborné veřejnosti nabízeny dostatečné možnosti dalšího vzdělávání. Podle oslovených odborníků jsou neúplné (rozvedené) rodiny schopny zabezpečit zdárný vývoj dítěte. Názory odborné veřejnosti se tak shodovaly především v tom, že každou rozvodovou situaci je třeba vždy posuzovat s individuálním přístupem.
Krize současné rodiny - psychosociální aspekty
MIKULOVÁ, Radka
Dnešní manželství a partnerství jsou uzavírána s vědomím, že je lze snadno ukončit. Dávno zmizelo společenské stigma, jež bylo kdysi spojováno s rozvodem, soužití bez svatby je dnes společensky přijatelné, ba dokonce módní. Rozvod je často traumatická, velmi bolestná a dlouhodobé následky zanechávající událost pro všechny zúčastněné. O to více pro děti, které jen těžko chápou co se stalo. Ztráta pocitu jistoty je často doprovázena pocity viny a vlastního selhání. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Důsledky stresu se projevují ještě dlouho po rozvodu. Cílem práce bylo zmapovat situaci dítěte v rozvedené rodině. Zjistit dopady rozvodu rodičů na budoucí vývoj dítěte. Zvolenou metodikou byla kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro zmapování problematiky byl nejprve zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita technika rozhovorů s dospělými dětmi, které prožily rozvod rodičů. Pro kvantitativní výzkum bylo použito dotazníkové šetření. Na středních a vysokých školách bylo rozdáno 260 dotazníků, které byly rozděleny na dvě části. První část byla zaměřena na názory týkající se manželství a druhá měla zmapovat situaci dětí, které prožily rozvod rodičů. Na dotazník odpovědělo 54 dětí z rozvedených a 179 dětí z nerozvedených manželství. Cílem kvalitativní části výzkumu bylo zmapovat problematiku rozvodu manželství z pohledu dnes již dospělých dětí. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo zmapovat názory studentů SŠ a VŠ na manželství a rodinu. Dalším cílem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jak studenti SŠ a VŠ, kteří prožili rozvod rodičů, vnímají průběh a dopady rozvodu. Nebyl přímo prokázán negativní vliv rozvodu na dětský vývoj. Dotázaní respondenti nepovažují období po rozvodu manželství za tíživou životní situaci. Z výzkumu tedy vyplývá, že rozvod nebo rozchod nemusí být pro dítě vždy katastrofou. Hodně záleží také na osobnosti a odolnosti dítěte. Pokud rodiče dětem otevřeně řeknou, co se děje, dítě se snáze smíří se situací a začne si uvědomovat i světlé stránky.

Viz též: podobná jména autorů
3 MIKULOVÁ, Radka
2 MIKULOVÁ, Renáta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.