|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Bělina, Pavel (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
|
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
host ::
RSS.