|
|
Adaptace dětí na cizojazyčné prostředí mateřské školy a osvojování cizího jazyka
Medová, Šárka ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Současný globalizovaný svět přináší sebou další, u nás zatím neprozkoumaný fenomén, a tím je cizí jazyk jako součást programu mateřských škol. Ačkoli odborná veřejnost upozorňuje, že předškolní systém vzdělávání na zapojení výuky jazyka není dosud připraven, představy veřejnosti jsou odlišné. Silně individualistická společnost jejímž znakem je vybírat z nepřeberného množství možností, si přeje uspokojit své potřeby tady a teď. Cizí jazyk se dnes stává samozřejmou součástí vzdělanosti, rozšiřuje další možnosti vzdělávání, cestování i pracovních příležitostí. Smíšená manželství už nejsou výjimkou. Veřejnost si proto žádá začít s výukou jazyka co nejdříve. Všeobecně je rozšířen názor, že malé dítě se učí jazyku podstatně snáze než dospělý. Už méně rodiče řeší fakt, že v současnosti v našem systému vzdělávání není v otázce výuky jazyka návaznost. I když si dítě částečně jazyk osvojí už ve školce, s dalším pokračováním výuky bude muset počkat až do třetí třídy. Dovednosti které získalo se ale po určité době vytratí, nebude li je používat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
|
host ::
RSS.