|
|
Local adaptation of the rare herb Aster amellus in fragmented landscape
Raabová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Matthies, Diethart (oponent)
, Souhrn Cílem tétopráce bylo testovatkonlaétníhypotézyýkající se stanovištních rozdílů'lokální adaptacea'outbrednídepreseohroženérostliny suchých trávníků, hvězdnice cblunni (Aster amellus), Kapitola 1 se zabývala stanovištnímirozdL|ymezi diploidními a hexaploidními populacemil. amellusajejich úlohouv izolaci oboucýoýpů v Českérepublice.Pro futostudiijsem vybralatři diploidnía šesthexaploidníchpopulacíl. amellus,kterése lyskýovaly ve dvou ýpech stanovišt'(s malou a velkou produktivitou).Rozdíly v nice mezi oběmacýoýpy jsem zkoumalapomocíanalýzystanovištníchcharakÍeristik a zkšiŽenýchpřesazovacichpokusů.Potomjsem testovalavliv typu stanoviště,ploidní uroÝněa zdiojovépopu|acenaúspěšnostrostlinv pokusech. Lokality diploidnícha hexaploidrrichpopulacíse signifikantnělišily ve vegetacr a půdníchvlastnostech,avšakstanovištnípodmínkyobou cýotypů se takéz velké mírypřeknývaly.Diploidnírostliny kvetly signifikantněvícenežhexaploidnírostliny, cožnaznačujerozdi|y mezi oběma cýotypy. Avšak rostliny ze stanovišt's nízkou produktivitou kvet|y takésignifikantně vice neŽ rostliny ze stanovišťs vysokou produktivitou.Navíc největširozdí|yv pÍeživáru,velikosti rostlin a kveteníbyly patmémezijednotlivýmipopulacemi.To ukazuje,žecelkováúspěšnostl. amellusse lišilavícemezijednotlir"ýmipopulaceminežmezi oběmacytotypy. Více...
|
|
|
Local adaptation of the rare herb Aster amellus in fragmented landscape
Raabová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Matthies, Diethart (oponent)
, Souhrn Cílem tétopráce bylo testovatkonlaétníhypotézyýkající se stanovištních rozdílů'lokální adaptacea'outbrednídepreseohroženérostliny suchých trávníků, hvězdnice cblunni (Aster amellus), Kapitola 1 se zabývala stanovištnímirozdL|ymezi diploidními a hexaploidními populacemil. amellusajejich úlohouv izolaci oboucýoýpů v Českérepublice.Pro futostudiijsem vybralatři diploidnía šesthexaploidníchpopulacíl. amellus,kterése lyskýovaly ve dvou ýpech stanovišt'(s malou a velkou produktivitou).Rozdíly v nice mezi oběmacýoýpy jsem zkoumalapomocíanalýzystanovištníchcharakÍeristik a zkšiŽenýchpřesazovacichpokusů.Potomjsem testovalavliv typu stanoviště,ploidní uroÝněa zdiojovépopu|acenaúspěšnostrostlinv pokusech. Lokality diploidnícha hexaploidrrichpopulacíse signifikantnělišily ve vegetacr a půdníchvlastnostech,avšakstanovištnípodmínkyobou cýotypů se takéz velké mírypřeknývaly.Diploidnírostliny kvetly signifikantněvícenežhexaploidnírostliny, cožnaznačujerozdi|y mezi oběma cýotypy. Avšak rostliny ze stanovišt's nízkou produktivitou kvet|y takésignifikantně vice neŽ rostliny ze stanovišťs vysokou produktivitou.Navíc největširozdí|yv pÍeživáru,velikosti rostlin a kveteníbyly patmémezijednotlivýmipopulacemi.To ukazuje,žecelkováúspěšnostl. amellusse lišilavícemezijednotlir"ýmipopulaceminežmezi oběmacytotypy. Více...
|
|
|
Effect of plant-animal interactions on individual performance and population dynamics of Scorzonera hispanica
Červenková, Zita ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matthies, Diethart (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
Populační dynamika rostlin ve spojení s interakcemi s živočichy představuje nesmírně složitou problematiku, kterou lze málokdy shrnout v rámci jedné studie. Ovlivnění různých životních fází různými směry ze stran různých živočichů vyžaduje sebrání velkého objemu dat a překračuje rámec běžného článku. V dílčích studiích jsem se pokusila sebrat taková data, která by pokrývala co největší část životního cyklu rostliny a zaměřila se na interakce s různými živočichy v době kvetení a jejich důsledky pro celkovou dynamiku modelového druhu Scorzonera hispanica na lokální i krajinné škále. Spojení dílčích studií pak umožnilo celkový pohled na síť souvislostí mezi vlastnostmi rostliny, činností živočichů, a jejími následky na overall plant performance. Ve Studii 1 jsme se ve skleníkovém experimentu zaměřili na faktory ovliňující klíčení, raný růst a přežívání semenáčků. Zjistili jsme lepší klíčivost i přežívání u těžších semen a semen z větších populací. Kladný vliv hmotnosti semena na růst semenáčku se projevoval po dobu 2 měsíců. Vlastnosti mateřských rostlin - výška a počet květů - neměly na klíčení, růst a přežívání semenáčků žádný průkazný vliv, přesto, že semenáčky od různých mateřských rostlin se lišily. Jelikož nejdůležitjším faktorem ovlivňujícím růst a klíčení semenáčků se ukázala být hmotnost...
|
host ::
RSS.