|
|
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...
|
|
|
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...
|
host ::
RSS.