|
|
Vliv selektivní ventilace na koncentraci antibiotika v plicní tkáni - mikrodialyzační studie
Děrgel, Martin ; Manďák, Jiří (vedoucí práce) ; Šantavý, Petr (oponent) ; Brát, Radim (oponent)
Souhrn Miniinvazivní chirurgické techniky v současné době postupně nahrazují operace otevřeným způsobem. Výhodou těchto přístupů je nižší operační zátěž (menší ranná plocha, zachování celistvosti hrudního koše, lepší hojení rány, kratší doba UPV) a tedy rychlejší rekonvalescence nemocného s jeho časnějším začleněním zpět do běžného života. Podmínkou pro šetrné a precizní operování miniinvazivními technikami je dlouhodobá průprava a trénink celého chirurgického týmu, dobrá vizualizace operačního pole za pomoci speciálních chirurgických nástrojů a optické techniky. U kardiochirurgických pacientů je u vybraných operačních technik prováděných pomocí torakotomie vhodná selektivní ventilace tzv. "one lung ventilation" s kolapsem celého plicního křídla, a tím se zpřehledněním operačního pole. Tato metoda zajišťuje bezpodmínečný komfort pro operujícího chirurga, avšak na druhou stranu může vést k některým komplikacím, jako je například atelektáza a následovně i pneumonie. K minimalizaci rizika vzniku perioperačních infekcí jsou pacientům před každou srdeční operací podávána antibiotika. Abychom mohli určit, zdali profylakticky podávané antibiotikum dostatečně proniká do plicní tkáně, je vhodnou metodou intersticiální mikrodialýza. Jedná se o miniinvazivní metodu, umožňující monitorování exogenních a endogenních...
|
|
|
Dlouhý pentraxin 3 - prediktivní biomarker poškozující zánětové odpovědi u nemocných operovaných na srdci?
Holubcová, Zdeňka ; Manďák, Jiří (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
SOUHRN ÚVOD. Při kardiochirurgické operaci dochází k rozvoji systémové zánětové odpovědi. Stále však nejsou známé biomarkery s jistou prediktivní hodnotou, jež by identifikovaly rizikové pacienty. CÍL. Popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 (PTX3) a dalších zánětových biomarkerů (CRP, TLR2 a IL-8) u dvou skupin pacientů s odlišným klinickým projevem poškozující zánětové odpovědi po kardiochirurgické operaci. Dále popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 a dalších zánětových biomarkerů (CRP, IL-8, IL-18, IL-18BP, TLR2, MMP7, MMP8, sFas a sFasL) u týž pacientů operovaných na srdci s ohledem na fibrilaci síní. METODIKA. Zařazeno bylo 42 kardiochirurgických pacientů operovaných s použitím mimotělního oběhu, kteří byli dle rozsahu klinické manifestace zánětové odpovědi rozděleni na dvě skupiny. U pacientů ve skupině A (n = 21) byl pooperační průběh komplikován klinickými známkami syndromu systémové zánětové odpovědi (SIRS) nebo jeho stadii. Pacienti ve skupině B (n = 21) měli nekomplikovaný pooperační průběh (bez SIRS). Stejný soubor 42 pacientů byl dále rozdělen do tří skupin dle přítomnosti a rozsahu fibrilace síní. U 22 pacientů nebyla peroperačně fibrilace síní dokumentována (skupina A: no atrial fibrillation). U 11 pacientů byla fibrilace síní dokumentována po operaci (skupina B: temporary...
|
|
|
Dlouhý pentraxin 3 - prediktivní biomarker poškozující zánětové odpovědi u nemocných operovaných na srdci?
Holubcová, Zdeňka ; Manďák, Jiří (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
SOUHRN ÚVOD. Při kardiochirurgické operaci dochází k rozvoji systémové zánětové odpovědi. Stále však nejsou známé biomarkery s jistou prediktivní hodnotou, jež by identifikovaly rizikové pacienty. CÍL. Popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 (PTX3) a dalších zánětových biomarkerů (CRP, TLR2 a IL-8) u dvou skupin pacientů s odlišným klinickým projevem poškozující zánětové odpovědi po kardiochirurgické operaci. Dále popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 a dalších zánětových biomarkerů (CRP, IL-8, IL-18, IL-18BP, TLR2, MMP7, MMP8, sFas a sFasL) u týž pacientů operovaných na srdci s ohledem na fibrilaci síní. METODIKA. Zařazeno bylo 42 kardiochirurgických pacientů operovaných s použitím mimotělního oběhu, kteří byli dle rozsahu klinické manifestace zánětové odpovědi rozděleni na dvě skupiny. U pacientů ve skupině A (n = 21) byl pooperační průběh komplikován klinickými známkami syndromu systémové zánětové odpovědi (SIRS) nebo jeho stadii. Pacienti ve skupině B (n = 21) měli nekomplikovaný pooperační průběh (bez SIRS). Stejný soubor 42 pacientů byl dále rozdělen do tří skupin dle přítomnosti a rozsahu fibrilace síní. U 22 pacientů nebyla peroperačně fibrilace síní dokumentována (skupina A: no atrial fibrillation). U 11 pacientů byla fibrilace síní dokumentována po operaci (skupina B: temporary...
|
|
|
Torakoskopicky navozená chemická pleurodéza v léčbě maligního pleurálního výpotku jako model celkové a lokální zánětové reakce
Habal, Petr ; Manďák, Jiří (vedoucí práce) ; Schützner, Jan (oponent) ; Odrážka, Karel (oponent)
Torakoskopicky navozená chemická pleurodéza v léčbě maligního pleurálního výpotku jako model celkové a lokální zánětové reakce Petr Habal Souhrn Kontinuální tvorba maligních výpotků způsobuje nemocnému metabolický a minerálový rozvrat. Objemné výpotky postupně komprimují plicní parenchym. Důsledkem je nárůst dušnosti. Při dlouhodobé kompresi parenchymu vzniká plicní atelaktáza. Nemocný je ohrožen zánětem plic. Efektivní metodou paliativní léčby je chemická pleurodéza, která se užívá u vybraného spektra nemocných jako II. linie paliativní onkologické péče. Principem je eliminace prostoru mezi listy viscerální a parietální pleury navozením aseptické pleuritidy. Nejefektivnější cestou aplikace chemických látek je videotorakoskopie. Výhodou je možnost sanace pleurální dutiny a aplikace talku ve formě prášku. Metoda pleurodézy je používaná mnoho let, ale dosud nejsou známa objektivní kritéria celkových a lokálních zánětových reakcí organizmu na cizorodou látku. V souboru nemocných, kteří byli léčeni na Kardiochirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové v období od ledna 2009 do prosince 2010, bylo 47 nemocných 29 (61,7 %) mužů a 18 (38,3 %) žen, s cytologicky prokázaným recidivujícím maligním pleurálním výpotkem. Věkové rozmezí 42 - 80 let, Ø věk 65 let....
|
|
|
Farmakologické a nefarmakologické ovlivnění bolesti u pacientů po kardiochirurgickém výkonu
Klemová, Eva ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Manďák, Jiří (oponent) ; Ulrychová, Hana (oponent)
Farmakologické a nefarmakologické ovlivnění bolesti u pacientů po kardiochirurgickém výkonu Bakalářská práce se zaměřuje na bolest pacientů po kardiochirurgickém výkonu, především na intenzitu bolesti, charakter bolesti a faktory, které ji ovlivňují. V teoretické části je uvedena základní fyziologie bolesti, jako je vedení bolesti, reakce na bolest, druhy bolesti. Jsou zde zmíněny také systémy sloužící k hodnocení bolesti. Podrobněji je rozpracována bolest pooperační, její léčba a posouzení sestrou. V závěru je zmínka o oboru kardiochirurgie. Jsou zde představeny základní kardiochirurgické diagnózy, operační přístupy, péče o pacienta po výkonu, základní monitorace a léčba. Empirická část této práce obsahuje výsledky z rozhovoru s pacienty, které se týkaly intenzity, charakteru, doby, místa pooperačních bolestí a faktorů ovlivňujících bolest.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.