Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
Dialekt podkrkonošské oblasti zejména v odrazu hypokoristických podob rodných jmen
Maierová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hláskoslovným a tvaroslovným systémem podkrkonošského mikroobvodu, sleduje jak se udržují/stírají vytyčené rysy charakteristické pro tuto oblast a dále porovnává svá zjištění s výsledky Českého jazykového atlasu. V antroponymické části se zabývá nejčastěji užívanými sufixy pro tvoření domácích podob rodných jmen a dále je rozčleňuje do několika skupin na základě jejich využití napříč generacemi či použití při vyjadřování kladného/neutrálního/záporného vztahu k pojmenovávané osobě. Z těchto sufixů poté vytyčuje dva typické podkrkonošské formanty pro tvoření apelativ i proprií -če a -iště a porovnává jejich využívání se staršími výsledky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.