|
| |
|
|
Hvizdové vlny pozorované družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
I když jsou hvizdy pocházející od blesků studovány již téměř celé století, jsou zde stále otázky, které čekají na vyřešení. Je zřejmé, že, alespoň v určitém rozsahu frekvencí, hvizdy významně přispívají k celkové intenzitě vln ve vnitřní magnetosféře. Hvizdy také ovlivňují rozdělovací funkce energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech. Díky na palubě realizované neuronové síti pro detekci hvizdů můžeme ostatní data pořízená družicí DEMETER analyzovat podle počtu a disperze přítomných hvizdů v konkrétním časovém intervalu. Rozlišujeme případy s vysokou a nízkou hvizdovou aktivitou a využíváme tuto informaci k určení celkového vlivu hvizdů na měřené veličiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Electromagnetic whistler-mode waves in the plasma environment of the Earth's magnetosphere
Macúšová, Eva
Název práce: Studium elektromagnetických vln hvizdového modu v plazmatu magnetosféry Země Autor: Eva Macúšová Katedra: Katedra fyziky povrch· a plazmatu Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., KFPP Abstrakt: Výsledky dizertační práce jsou založeny na pozorování družic Cluster a Double Star. Z téměř čtyř let měření uktuací magnetického pole pomocí rovníkové družice TC-1 mise Double Star jsme určili časově-prostorové rozložení emise chorus v zemské magnetosféře a závislost změny velikosti šířky pásma emise a její amplitudy na poloze v magnetosféře a na geomagnetické aktivitě. Z měření družice TC-1 jsme rovněž určili pravděpodobnost výskytu emise v jednotlivých oblastech magnetosféry. Podobnou studii rozložení emise v magnetosféře jsme zpracovali i z 11 let měření magnetického a elektrického pole na soustavě čtyř družic Cluster. Kromě toho jsme se z dat naměřených přístrojem WBD (Wideband) na palubě družic Cluster zaměřili i na studium vnitřní spektrální struktury emise chorus poz·stávající z indivi- duálních vlnových balík·. Klasikovali jsme všechny pozorované spektrální tvary a určili jsme jejich poměrné zastoupení. Pro několik vybraných případ· jsme zkoumali závislost frekvenč- ního r·stu df/dt vlnových balík· na hustotě elektron· v okolním studeném plazmatu ne a na bezrozměrném...
|
|
|
RE beam generation in MGI disruptions on COMPASS.
Ficker, Ondřej ; Mlynář, Jan ; Macúšová, Eva ; Vlainić, M. ; Weinzettl, Vladimír ; Urban, Jakub ; Čeřovský, Jaroslav ; Farník, Michal ; Markovič, Tomáš ; Papřok, Richard ; Vondráček, Petr ; Imríšek, Martin ; Tomeš, Matěj ; Havlíček, Josef ; Varju, Jozef ; Varavin, Mykyta ; Bogár, Ondrej ; Havránek, Aleš ; Gospodarczyk, M. ; Rabinski, M. ; Jakubowski, M. ; Malinovski, K. ; Zebrowski, J. ; Plyusnin, V. ; Papp, G. ; Pánek, Radomír ; Hron, Martin
In the experiments with the massive gas injection (MGI) triggered disruptions in the COMPASS tokamak, post-disruptive runaway electron (RE) beams are generated occasionally. In this contribution, a relatively large set of discharges from the recent years is analysed in order to improve our understanding of the processes behind the beam generation. It seems that despite the low toroidal field applied in the discharges (typically 1.15 T) the magnetic perturbations may be small enough to allow the acceleration and confinement of the electrons. The influence of the different components and different sections of the frequency spectrum of the magnetic perturbations on the beam generation and RE beam current is examined. Fast visible camera images are also analysed. The relevance of COMPASS runaway electron experiments for large machines is discussed. Moreover, the potential of less common diagnostic tools (Cherenkov detector, vertical ECE, ...) to clarify the role of the pre-disruption fast electron population and the influence of prompt runaway electron losses in the current quench is discussed using the recent test measurements.
|
|
|
Vybrané vlnové jevy v zemské magnetosféře
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
Ve vnitřní magnetosféře Země hrají významnou roli elektromagnetické vlny, které svými interakcemi s částicemi představují klíčový způsob přenosu energie při absenci srážek. Elektromagnetické vlny pozorované v tomto systému, které se při znázornění ve frekvenčně-časových spektrogramech vyznačují frekvenční mo- dulací intenzity a jsou pozorovány na frekvencích v rozsahu 1-8 kHz, se nazývají magnetosférické čárové záření (magnetospheric line radiation, MLR). Vlny, které naopak vykazují modulaci intenzity v čase, jsou nazývány kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) a vyskytují se na frekvencích 0,5-4 kHz. Ačkoli byly oba typy událostí opakovaně pozorovány pozemními stanicemi i družicemi s nízkou drahou letu, nebyl u nich zatím plně objasněn způsob jejich vzniku. V letech 2004-2010 byly tyto vlnové události měřeny družicí DEMETER (dráha téměř synchronizovaná se Sluncem, výška přibližně 700 km). Byla provedena systematická studie vlastností pozorovaných událostí, srovnání družicového po- zorování s měřeními pozemními přístroji a byly sledovány souvislosti s parametry slunečního větru.
|
|
|
Hvizdové vlny pozorované družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
I když jsou hvizdy pocházející od blesků studovány již téměř celé století, jsou zde stále otázky, které čekají na vyřešení. Je zřejmé, že, alespoň v určitém rozsahu frekvencí, hvizdy významně přispívají k celkové intenzitě vln ve vnitřní magnetosféře. Hvizdy také ovlivňují rozdělovací funkce energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech. Díky na palubě realizované neuronové síti pro detekci hvizdů můžeme ostatní data pořízená družicí DEMETER analyzovat podle počtu a disperze přítomných hvizdů v konkrétním časovém intervalu. Rozlišujeme případy s vysokou a nízkou hvizdovou aktivitou a využíváme tuto informaci k určení celkového vlivu hvizdů na měřené veličiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dependence of the Sweep Rate of Whistler-mode Chorus Emissions on the Plasma Density
Macúšová, Eva ; Santolík, Ondřej ; Gurnett, D. A. ; Pickett, J. S. ; Nunn, D. ; Trakhtengerts, V. Y. ; Demekhov, A. G. ; Titova, E. E. ; Kozelov, V. ; Rycroft, M. J.
Whistler-mode chorus consists of intense electromagnetic wave packets generated by a nonlinear mechanism involving wave-particle interactions. Chorus wave packets are discrete frequency-time structures in a frequency range from a few hundreds of Hz to several kHz changing their frequency on a time scale from a few tenths of seconds to a few seconds. The source region of chorus emissions is localised close to the geomagnetic equatorial plane. Our investigation is based on multipoint measurements of the wideband (WBD) plasma wave instruments on board the four Cluster spacecraft. We investigate the sweep rate of the chorus frequency as a Whistler-mode chorus consists of intense electromagnetic wave packets generated by a nonlinear mechanism involving wave-particle interactions. Chorus wave packets are discrete frequency-time structures in a frequency range from a few hundreds of Hz to several kHz changing their frequency on a time scale from a few tenths of seconds to a few seconds. The source region of chorus emissions is localised close to the geomagnetic equatorial plane. Our investigation is based on multipoint measurements of the wideband (WBD) plasma wave instruments on board the four Cluster spacecraft. We investigate the sweep rate of the chorus frequency as a function of the cold plasma density in the equatorial plane and then we compare it A theoretical model, numerical simulations and also our preliminary results from the measurements predict an increasing sweep rate with decreasing cold plasma density.
|
host ::
RSS.