|
|
Stres management ve zdravotnictví
MICHELOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je identifikace stresorů a zhodnocení vlivu stresu na pracovníky ve zdravotnictví, včetně návrhů na změny v současném stres managementu. Dále se práce zabývá tím, jak zaměstnanci v tomto odvětví zvládají stres a také jak stresu předcházejí. Výzkumná část práce je založena na dotazníkovém šetření a nestrukturovaném rozhovoru s hlavní sestrou Nemocnice Strakonice, a.s., která zodpovídá mimo jiné i za personální činnosti. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda a jak stres působí na zaměstnance Nemocnice. Dotazník byl po vyžádaném doplnění hlavní sestrou schválen a na její žádost vytvořen v tištěné podobě. Byl zpracováván na stránkách Survio.cz a následně vytisknut a předán 150 respondentům, na oddělení vybraných personalistkou. Z těchto 150 kusů bylo zpět vráceno 117 dotazníků. Procento návratnosti tohoto dotazníku je tedy 78 %. Dotazník obsahuje 22 uzavřených otázek. Shromážděná data z tištěných dotazníků byla vložena do softwarů Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word, pomocí nichž byla následně analyzována a využita k vytvoření tabulek a odpovídajících grafů. Výsledky ukazují, že lékaři mají spíše dlouholeté zkušenosti a praxi v oboru. Kromě toho mají také zkušenosti s time-managementem. Své povolání vnímají jako stresující, ale po skončení pracovní doby u nich stres spíše nesetrvává. Na pracovní pozici všeobecné zdravotní sestry je nejvíce respondentů, kteří vnímají své povolání jako stresující. Mají mnoho administrativní činnosti, pracují více přesčas než lékaři či sanitáři a na regeneraci či odpočinek nemají volný čas. Pracovní pozice sanitáři, je podle respondentů nejméně stresující. Zaměstnanci na této pracovní pozici spíše nemají následky dlouhodobého stresu, pravděpodobně proto, že o sebe pečují především sportovními aktivitami.
|
|
|
Židovský exodus přes pohraniční oblasti Československa po druhé světové válce
Michelová, Lucie ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Baštecká, Lýdia (oponent)
(česky) Tato bakalářské práce se zabývá poválečným přechodem Židů z východní Evropy, především z Polska, přes československé pohraničí, zejména oblast Náchodska v letech 1945-1948. První část se zaměřuje na popis transformace antisemitismu a vzniku sionistické ideje židovského národního státu. Další část je věnována formování východoevropského Židovstva a poválečným poměrům Židů hlavně v Polsku. Poslední část je formou analýzy archivních pramenů popsán samotný přechod Židů přes hranice, jeho organizace, zapojení československých úřadů a mezinárodních organizací. Klíčová slova (česky) Židé, sionismus, Palestina, Britský mandát Palestina, pogrom, pohraničí, Československo
|
host ::
RSS.