Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza flavonoidů v pivu metodou LC-MS
Měřínská, Radana ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických látek u piv různé stupňovitosti a značek. Cílem práce bylo nalezení případných rozdílů mezi jednotlivými typy piv a dále mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje podrobný popis technologie výroby piva, ale také nejvýznamnější metody pro analýzu polyfenolů a pro stanovení jejich antioxidačních aktivit. Výrazně se věnuje především metodě LC/MS. Experimentální část práce obsahuje výsledky analýzy celkových polyfenolů, celkových flavonoidů a antioxidační aktivity, které byly získány spektrofotometricky. Byly stanoveny také pivovarské charakteristiky, a to pyknometrickou metodou. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla využita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Kvantifikace polyfenolů a flavonoidů fotometrickou metodou se ukázala jako málo specifická, což odpovídá poznatkům z dostupné literatury. Prokázalo se, že za hořkou chuť piva jsou zodpovědné především isosloučeniny, které tvoří 65,44 – 90,93 % celkových hořkých látek. Metoda HPLC/MS byla nezbytná pro určení charakteristických látek jednotlivých typů piv. V rámci měření byly vyzkoušeny tři kolony, z nichž nejuspokojivější výsledky poskytovala kolona Restek C18. V českých pivech byly prokázány vyšší hladiny většiny fenolických látek než v zahraničních pivech a rovněž specifické zastoupení jednotlivých derivátů.
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.
Analýza flavonoidů v pivu metodou LC-MS
Měřínská, Radana ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických látek u piv různé stupňovitosti a značek. Cílem práce bylo nalezení případných rozdílů mezi jednotlivými typy piv a dále mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje podrobný popis technologie výroby piva, ale také nejvýznamnější metody pro analýzu polyfenolů a pro stanovení jejich antioxidačních aktivit. Výrazně se věnuje především metodě LC/MS. Experimentální část práce obsahuje výsledky analýzy celkových polyfenolů, celkových flavonoidů a antioxidační aktivity, které byly získány spektrofotometricky. Byly stanoveny také pivovarské charakteristiky, a to pyknometrickou metodou. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla využita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Kvantifikace polyfenolů a flavonoidů fotometrickou metodou se ukázala jako málo specifická, což odpovídá poznatkům z dostupné literatury. Prokázalo se, že za hořkou chuť piva jsou zodpovědné především isosloučeniny, které tvoří 65,44 – 90,93 % celkových hořkých látek. Metoda HPLC/MS byla nezbytná pro určení charakteristických látek jednotlivých typů piv. V rámci měření byly vyzkoušeny tři kolony, z nichž nejuspokojivější výsledky poskytovala kolona Restek C18. V českých pivech byly prokázány vyšší hladiny většiny fenolických látek než v zahraničních pivech a rovněž specifické zastoupení jednotlivých derivátů.
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.