Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Artificial light-harvesting antenna based on an aggregation of bacteriochlorophyll c with selected pigments
Malina, Tomáš ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Litvín, Radek (oponent)
Název práce: Umělá světlosběrná anténa založená na agregaci bakteriochlorofylu c s vybranými pigmenty Autor: Tomáš Malina Katedra: Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jakub Pšenčík, Ph.D., KCHFO MFF UK Abstrakt: Sluneční energie je jedním z nejdůležitějších zdrojů energie pro všechny živé organismy v přírodě. Její záchyt probíhá ve specializovaných světlosběrných komplexech zvaných antény, které typicky obsahují proteinovou kostru s navázanými pigmenty. Výjimečnými jsou v tomto případě chlorosomy, světlosběrné antény zelených bakterií, ve kterých se pigmenty organizují spontánně, bez pomoci proteinů. Tuto vlastnost spontánní agregace mají pigmenty bakteriochlorofylu (BChl) c, d nebo e, které jsou v chlorosomech zastoupeny nejpočetněji. Díky této vlastnosti lze vytvořit umělé světlosběrné antény na stejném principu a rozšiřovat jejich absorpční spektrum pomocí dalších pigmentů. V této práci byly studovány antény vzniklé agregací BChl c s β-karotenem a BChl a dvěma metodami, rychlou a pomalou. Nejprve byla zkoumána účinnost přenosu energie mezi těmito pigmenty. Přenos energie mezi BChl c a BChl a dosahoval až 95 %, zatímco přenos z β- karotenu na BChl c má účinnost nižší. Důležitou vlastností β-karotenu v umělých agregátech podobně jako v přirozených chlorosomech však bylo...
Vliv karotenoidů na stabilitu chlorofylů ve fotosyntetických komplexech
Andreasová, Kateřina ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Litvín, Radek (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat efektivitu přenosu tripletní excitace chlorofylů na karotenoidy ve vzorcích s jejich různým vzájemným uspořádáním. Měli jsme k dispozici vzorky s pigmenty ve fotosyntetických komplexech v thylakoidních membránách a vzorky s pigmenty izolovanými a volně rozpuštěnými v roztoku či koncentrovanými v micelách. Využívali jsme měření časově rozlišené i stacionární absorpce. Z časově rozlišených transientních spekter vyplynulo, že jediné uspořádání pigmentů ve fotosyntetických komplexech umožňuje triplet-tripletní přenos energie z chlorofylů na karotenoidy, a tak předchází vzniku reaktivního singletního kyslíku. V roztoku a v micelách se při tomto přenosu uplatňuje srážkový mechanismus, který byl i přes srovnatelnou celkovou koncentraci pigmentů neúčinný, protože jejich lokální koncentrace byla nízká oproti té v thylakoidních membránách. Sledovali jsme také degradaci vzorků v čase. Stacionární absorpční spektra měřená v různých dnech ukázala, že pigmenty v roztoku a v micelách na světle rychle degradují, kdežto pigmenty v thylakoidních membránách se rozkládají pomaleji a membrány agregují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Viz též: podobná jména autorů
2 LITVÍN, Radek
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.