Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vysokohodnotné betony s využitím nanočástic
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do vysokohodnotných betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení ovšem brání několik překážek. Zejména se jedná o problematiku efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá právě prvním zmíněným problémem, konkrétně dispergací uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
Essays on the impact of technological change on economic structure
Pleticha, Petr ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Bajgar, Matěj (oponent) ; Goedhuys, Micheline (oponent) ; Lábaj, Martin (oponent)
Interní Eseje o dopadech technologické změny na ekonomickou strukturu Abstrakt Tato disertační práce zkoumá vzájemný vztah mezi technologickými změnami a ekonomickou strukturou. Vítané technologické změny někdy přinášejí změny ve struktuře ekonomiky, které přinášejí ne příliš vítané ekonomické frikce. Na druhé straně může právě ekonomická struktura technologickou změnu stimulovat nebo jí bránit. Tato práce se zaměřuje především na strukturální změny, jako je financování R&D a integrace do globálních hodnotových řetězců (GVC), které se potenciálně promítají do ekonomické produktivity. V kapitole 2 ukazuji, že podnikové výdaje na výzkum a vývoj mají přímý i nepřímý pozitivní vliv na přidanou hodnotu. Nicméně heterogenita výnosů z výzkumu, vývoje a inovací byla zkoumána jen zřídka. Na základě podrobných odvětvových dat z Česka za období 1995-2015 zjiš'tuji, že soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj má přímé i vedlejší činky, ale že veřejně financovaná část podnikového výzkumu a vývoje vede pouze k vedlejším efektům. Výsledky dále naznačují, že jak vedlejší efekty směrem k dodavateli, tak směrem ke spotřebiteli jsou důležité bez ohledu na zdroj financování a že ve sledovaném období byly výnosy z výzkumu a vývoje silně ovlivněny hospodářskou krizí. A konečně, soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj...
Betony s vysokoteplotními popílky aktivovanými nanočásticemi.
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnutí poznatků týkajících se snížení negativního dopadu vysoké dávky popílku v HVFA betonech pomocí nanotechnologií a následné experimentální ověření. Pro kompenzaci horších počátečních vlastností je možné použít aktivní nanočástice jako nanosilika nebo nanovápenec. Prvním krokem experimentu byla výroba stabilních disperzí nanočástic s využitím ultrazvukové homogenizace a UV/Vis spektroskopie. Vliv přítomnosti nanočástic na vlastnosti a chování cementových materiálů byl v dalších krocích ověřen na cementových pastách a maltách s 40 a 60 % popílku. Nejlepší varianta byla posléze použita k výrobě nanočásticemi modifikovaných HVFA betonů. Pozitivní vliv na počáteční vlastnosti i při minimální dávce poukazuje na možnou využitelnost nanočástic v technologii betonu. Důležitým přínosem práce jsou také nabyté znalosti vztahující se k chování nanočástic a nakládání s nimi.
Vysokohodnotné betony s využitím nanočástic
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do vysokohodnotných betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení ovšem brání několik překážek. Zejména se jedná o problematiku efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá právě prvním zmíněným problémem, konkrétně dispergací uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.