Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jakostní znaky masa faremně chované a volně žijící zvěře
LABUDOVÁ, Kateřina
Zvěřina je v současnosti považována za moderní potravinu, jednak z důvodu své nutriční hodnoty, ale také z důvodu ekologického způsobu získávání. V moderní historii zvěřinu z velké části nahradilo maso hospodářských zvířat. Tento trend se promítl i do pokusů o chov volně žijící zvěře na farmách. Farmový chov se těší z velkých úspěchů také v České republice. Chovaná nedomestikovaná zvěř na farmách je považována za hospodářská zvířata a jejich maso je označováno jako maso farmové zvěře - jelení, dančí, mufloní atd. Faremně chovaná zvěř tak představuje možnost celoroční produkce tohoto masa oproti zvěřině, která se produkuje (loví) po omezenou dobu roku. Cílem práce bylo stanovit rozdíly v senzorických vlastnostech a chemickém složení mezi masem (musculus longissimus dorsi) samců pocházející z farmového chovu daňků (Dama dama), jelenů (Cervus elaphus) a muflonů (Ovis musimon) poražených odstřelem na farmě a masem jedinců stejných druhů pocházející z volnosti České republiky. K průzkumu bylo využito maso od jedinců stejného věku a kondice s přibližně stejnou dobou porážky na přelomu roku 2022/2023. Maso bylo testováno hodnotiteli metodou senzorického profilu. Bylo zjištěno, že dančí maso pocházející z volnosti vykazovalo významně vyšší (p < 0,05) intenzitu barvy a intenzitu zvěřinové chuti oproti dančímu masu z farmy, zatímco jelení maso z farmového chovu se vyznačovalo významně vyšší (p < 0,05) příjemností a intenzitou barvy, vyšší intenzitou zvěřinové chuti a také vyšší šťavnatostí narozdíl od jeleního masa z volnosti. U mufloního masa z farmy byla zjištěna významně vyšší (p < 0,05) intenzita barvy oproti muflonímu masu z volnosti. Vyšší chutnost masa byla zaznamenána u jeleního a dančího masa z farmy, zatímco nepatrně lépe bylo hodnoceno mufloní maso pocházející z volnosti. Zjištěny byly také rozdíly v chemickém složení masa zvířat z odlišných produkčních systémů. Dančí maso pocházející z volnosti obsahovalo významně více (p < 0,05) celkové bílkoviny, zatímco vyšší obsah intramuskulárního tuku byl zjištěn u dančího masa z farmy. Jelení maso z farmy obsahovalo významně vyšší (p < 0,05) obsah intramuskulárního tuku a bílkovin, zatímco v jelení zvěřině byl zjištěn význam-ně vyšší (p < 0,05) obsah vody. V mufloním mase pocházející z volnosti byl zaznamenán významně vyšší (p < 0,05) obsah celkové bílkoviny a kolagenních bílkovin.
Dopad různé alimentární expozice bisfenolu na játra potkanů
LABUDOVÁ, Kateřina
Bisfenol S (BPS) je organická sloučenina, která se v průmyslové výrobě hojně využí-vá jako náhrada bisfenolu A (BPA), u kterého byly prokázány negativní dopady na lidský organismus, a došlo tedy k jeho výrazné regulaci. S postupujícím časem se však ukazují rovněž negativní vlastnosti BPS, a to zejména na endokrinní a repro-dukční systém. Játra jsou orgán, ve kterém probíhá detoxikace xenobiotik a tedy i BPS a BPA. Cílem bakalářské práce bylo ověřit, zda desetitýdenní orální expozice BPS (4 ?g, 50 ?g, 100 mg/kg živé hmotnosti/den) a BPA (100 mg/kg živé hmotnosti/den) pove-de k negativnímu dopadu na tělesnou hmotnost, přírůstek, morfologickou stavbu a hmotnost jater, koncentraci triacylglycerolů, cholesterolu, celkové bílkoviny, močo-viny a aktivitu alkalické fosfatázy v krevním séru. Do experimentu bylo zařazeno 24 potkanů. BPA a BPS byly podávány denně žaludeční sondou ve slunečnicovém oleji. Výsledky našeho výzkumu jednoznačně neprokázaly negativní vliv BPS a BPA u potkanů na tělesnou hmotnost, absolutní přírůstek, absolutní a relativní hmotnost jater potkanů. Nebyly prokázány ani histopatologické změny jater potkanů. Naopak pozměněny byly biochemické parametry oproti kontrolní skupině. Zaznamenán byl pokles koncentrace triacylglycerolů, celkové bílkoviny, močoviny, aktivity alkalické fosfatázy, a naopak vzestup byl zaznamenán u koncentrace cholesterolu v krevním séru. U skupiny potkanů exponovaných dávkou 50 ?g/kg živé hmotnosti/den jsme pozorovali nejvyšší vzestup, respektive nejnižší pokles biochemických parametrů. Expoziční dávka 100 mg BPS a BPA v našem experimentu nezpůsobila histopatolo-gické změny jater ani změnu biochemických parametrů dle předpokládané hypotézy. Možné vysvětlení by mohlo být dáno nosičem, za který byl použit slunečnicový olej s přirozeným obsahem antioxidantů.

Viz též: podobná jména autorů
1 Labudová, K.
4 Labudová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.