Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aerosolové částice ve vnitřním prostředí Národní knihovny v Praze
Andělová, Ludmila ; Smolík, Jiří ; Džumbová, Lucie ; Ondráček, Jakub ; Součková, M. ; Stankiewicz, J. ; López-Aparicio, S. ; Grontoft, T.
Aerosolové částice ve vnitřním prostředí výstavních sálů představují závažné riziko pro uložené předměty. Ve vnitřním ovzduší Barokního sálu Národní knihovny byly sledovány koncentrace a složení aerosolových částic v průběhu 4 intenzivních měřících kampaní v různých ročních obdobích. Z časového průběhu koncentrací částic bylo zjištěno, že hlavním zdrojem jemných částic je doprava. Koncentrace hrubých částic vykazovaly periodický nárůst a pokles odpovídající počátku a konci návštěvních hodin, což ukazuje, že jejich zdrojem byli návštěvníci. Hlavními vodorozpustnými anorganickými složkami submikronových částic, pronikajících z vnějšího ovzduší, byly síran a dusičnan amonný. Vnitřní koncentrace dusičnanu klesaly k nulovým hodnotám. To bylo způsobeno vypařováním dusičnanu amonného a následnou depozicí kyseliny dusičné na vnitřní povrchy. V důsledku tohoto procesu se také výrazně zvýšily vnitřní koncentrace čpavku. Prvky zemské kůry byly asociovány především s hrubými částicemi.
Polutanty ve vnitřním ovzduší Barokního knihovního sálu Národní knihovny v Praze
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří ; Džumbová, Lucie ; Ondráček, Jakub ; López-Aparicio, S. ; Grontoft, T. ; Stankiewicz, J.
Znečištění vnitřního ovzduší výstavních sálů představuje závažné riziko pro zde uložené umělecké předměty. Ve vnitřním ovzduší Barokního knihovního sálu Národní knihovny byly sledovány koncentrace a složení aerosolových částic, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynných polutantů CO2, O3, SO2, NO2, NH3, HNO3 , kyseliny mravenčí a kyseliny octové. Z časového průběhu koncentrací aerosolových částic bylo zjištěno, že hlavním zdrojem jemných částic je doprava hrubých částic návštěvníky. Hlavními vodorozpustnými anorganickými složkami submikronových částic, pronikajících z vnějšího ovzduší, byly síran, dusičnan amonný. Vnitřní koncentrace dusičnanu klesaly k nulovým hodnotám. To bylo způsobeno vypařováním dusičnanu amonného a následnou depozicí kyseliny dusičné na vnitřních površích. V důsledku tohoto procesu se výrazně zvýšily vnitřní koncentrace plynného čpavku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.