|
|
Temporalita ve využívání sdílených kol v městské mobilitě: příklad města Písku
Kučera, Ondřej ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Tomáš (oponent)
Sdílená cyklomobilita má pozitivní dopady na městské prostředí. Nicméně fungování systémů sdílených kol ve středně velkých městech zůstává dosud málo prozkoumané. Tato práce se zaměřuje na analýzu rytmů a temporality výpůjček ve městě Písek podle časových řezů. Práce zkoumá rozdíl mezi pracovním a víkendovým dnem, stejně jako mezi školním rokem a letními prázdninami. Analytický přístup vychází z geolokačních dat od poskytovatele služby. Prostřednictvím prostorové analýzy, analýzy toků mezi jednotlivými funkčními typy stojanů a analýzy rytmů u vybraných stojanů autor identifikuje rozdíly v rytmicitě pohybů obyvatelstva. Institucionální omezení, jako je školní výuka nebo otevírací doba služeb, mají klíčový vliv na rytmy pohybu obyvatel, přičemž tyto rozdíly jsou nejvýraznější mezi pracovními dny a víkendy. Výsledky naznačují, že rozdíly mezi víkendy během školního roku a prázdnin nejsou signifikantní, zatímco rozdíly mezi pracovními dny během školního roku a prázdnin jsou především v aktivitě žáků. Ti jsou během školního roku vázaní školní výukou, o prázdninách naopak cestují za rekreací nebo sportem. Klíčová slova: temporalita, mobilita, sdílená cyklodoprava (bikesharing), GIS, Písek
|
|
|
Časoprostorová mobilita seniorů v prostředí města České Budějovice a jeho zázemí: hodnocení s využitím moderních geoinformačních technologií
Květoň, Tomáš ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Diplomová práce studuje problematiku časoprostorové mobility seniorů v prostředí města České Budějovice a jeho zázemí. K výzkumu časoprostorové mobility osob bylo využito kombinace dvou metod. První metoda využívá dotazníkových šetření. Každý respondent obdržel dva dotazníky. Do prvního dotazníku byly evidovány uskutečněné cesty a do druhého zaznamenána charakteristika respondentů a jejich domácností. Druhou metodu sběru dat o mobilitě osob pak zajišťovalo šetření pomocí GPS loggerů. V teoretické části práce se pracuje s koncepty geografie času, specifiky mobility seniorů, problematikou důchodového věku osob v České republice a s potenciálem využití moderních geoinformačních technologií pro výzkum mobility osob. V metodice jsou představeny metodické postupy hodnocení získaných dat, kritéria výběru respondentů a samotný průběh výzkumu. Následuje hodnocení výsledků šetření a jejich interpretace s ohledem na vytyčené dílčí cíle. Výsledky v mnoha případech vznikaly při využití kombinace dat z obou metod výzkumu. Hlavní výsledky, které se vztahují k vytyčeným dílčím cílům a na ně navazujícím hypotézám, se zabývají denními rytmy časoprostorové mobility, hodnocením využití dopravních prostředků s ohledem na účel cest a vliv typu lokality bydliště na mobilitu respondentů. Rovněž dochází k hodnocení...
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu ORP Blatná: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
KVĚTOŇ, Tomáš
Bakalářská práce hodnotí každodenní prostorovou mobilitu obyvatel vybraného regionu České republiky, v tomto případě ORP Blatná, a to s využitím dvou metod. Podstatná část výsledků práce vychází z dotazníkového šetření. Dále byla využita také data získaná sledováním pomocí GPS loggerů. Teoretická část práce se zabývá rozborem literatury geografie času, moderních geoinformačních technologí, migrace a dopravního chování obyvatel ČR. V metodice jsou uváděny podmínky a kritéria výběru obcí, z nichž respondenti výzkumu pochází a v neposlední řadě též samotný výběr respondentů. Dále navazuje průzkum a jeho vyhodnocení. Z dat o pohybu byly vyhodnoceny charakteristiky chování skupin obyvatel během zvolených sledovacích dnů. Hodnocení výsledků probíhalo na základě předem stanovených pravidel. Pravidla určují faktory, které jsou i podle odborné literatury považovány za podněty ovlivňující pohyb lidí během dne. Mezi podněty formující pohyb člověka v průběhu dne lze zmínit věk, druh zaměstnání, druh využívané dopravy, účel cesty atd. Výsledky jsou interpretovány pro příslušné kategorie skupin obyvatel dle pohlaví, věku, v dílčích cílech pak pro skupiny odlišující se místem bydliště a výší čistého měsíčního příjmu. Práce se též snaží vysledovat důvody rozdílného chování obyvatel stejných kategorií. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a vyhodnoceny výsledky a rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi obyvatel.
|
host ::
RSS.