|
|
Památková péče na přelomu 80. a 90. let 20. století v Praze
Kusáková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem práce je na příkladu historického centra Prahy zmapovat systém ochrany nemovitého kulturního dědictví koncem 80. let a počátkem 90. let 20. století. Práce je rozdělena do dvou obdobných částí, z nichž první se zaměřuje na systém, fungování, legislativu památkové péče a částečně i na širší společenské či politické aspekty v 80. letech. Druhá část sleduje obdobné okruhy pro první polovinu 90. let. Pro obě období zvlášť jsou vybrány tři památkové kauzy, které umožňují blíže sledovat nastíněný systém ochrany památek. Z prostudovaných materiálů a z nashromážděných informací vyplývá, že zatímco se v průběhu 70. a 80. let postupně konstituovala ochrana centra Prahy, v 90. letech se záměrně i nezáměrně tento systém postupně narušoval a oslaboval. Péče o historické objekty se však nedařila dostatečně zajišťovat ani v jednom ze sledovaných období. Klíčová slova: památková péče - ochrana památek - architektura - urbanismus - Praha - 20. století
|
|
|
Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě
Kusáková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá pěti vybranými projekty architekta Bohumila Hypšmana. Hlavním cílem je vysledovat přístup tohoto architekta při projektování staveb do historického centra Prahy. Po počáteční kapitole shrnující celoživotní dílo Hypšmana je pojednáno již o samotných projektech. První dvě vybrané stavby, jimiž jsou dům pohřebního bratrstva Chevra Kadiša v Josefově a nájemní dům Matějovského na Národní třídě, sice představují domy ze stejné doby (1910 - 1912) a se stejnou funkcí (nájemní domy), ale nacházejí se ve zcela odlišné urbanistické situaci. Na základě rozboru lokalit, architektury domů a nastínění dobové architektury se snažím vysledovat styčné i odlišné momenty obou staveb. Následuje kapitola věnovaná přístavbě Plodinové burzy na Senovážném náměstí (1928 - 1929), na níž je ukázáno, jak Hypšman přistupoval, měl-li navrhnout dostavbu k historické budově. Dalším vybraným projektem je návrh na zástavbu Petrského nábřeží z 20. let, na níž Hypšman spolupracoval s architektem Antonínem Engelem. Tomuto velkému urbanistickému záměru, který však zůstal dodnes nedokončen, je z důvodu rozsáhlosti věnována větší část práce. Poslední vybraný projekt - zástavba pod klášterem Na Slovanech také z 20. let - představuje Hypšmanovo stěžejní dílo. I jemu je věnována podstatná část...
|
host ::
RSS.